14. 10. 2022

Sedm z deseti obyvatel ČR již vnímá pokles životní úrovně, ukázal náš výzkum

Zvyšování cen má rostoucí dopad na životní styl a nákupní chování obyvatel Česka. I když volí levnější zboží a omezují služby, jejich celkové výdaje dále rostou.

Výsledky výzkumu ukázaly, že zhruba sedm z deseti lidí již vnímá pokles své životní úrovně, 35 % lidí tento pokles označuje jako silný. Každý druhý začal kupovat levnější zboží. Z reálných dat je patrné například omezení výdajů na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Výsledky vycházejí z našich údajů o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Research IPSOS.

Pokles životní úrovně vnímá většina, venkov je výrazně pesimističtější

Téměř všichni respondenti výzkumu (98 %) pociťují zhoršení celkového stavu české ekonomiky. Pokles své životní úrovně během letoška vnímá 70 % lidí, z toho polovina ho považuje za velmi silný. 23 % respondentů pokles zatím nezaznamenalo, ale brzy jej očekává. Zhruba třetina lidí se domnívá, že média popis současné ekonomické situace přehánějí a vytvářejí paniku.

Výrazně pesimističtější pohled na stav ekonomiky i svou vlastní finanční situaci vyjadřují lidé z malých obcí a měst, optimističtější jsou naopak obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel.

Čtyři pětiny mají vyšší náklady na bydlení

Náklady spojené s bydlením, např. nájem, hypotéka či platby za energie, se nezměnily jen u pětiny respondentů, obvykle díky fixaci cen či úrokových sazeb z minulosti. U zbývajících 80 % výdaje rostly, a to mnohdy velmi výrazně. 19 % lidí vzrostly náklady do tisíce korun měsíčně, dalším 32 % v rozsahu 1001–3000 korun, 20 % uvádí již růst o 3001–5000 korun a 9 % lidí se náklady zvýšily o více než 5000 korun.

Polovina začala nakupovat levnější zboží

Na rostoucí ceny v obchodech reagovala téměř polovina respondentů (48 %) nákupy levnějšího zboží. Další více než čtvrtina (27 %) sice dál nakupuje stejné zboží, ale v menších množstvích. 17 % lidí uvedlo, že zatím nakupují stejně jako před růstem cen, nicméně již hledají cenově výhodnější alternativy.

Necelou polovinu účastníků výzkumu (48 %) vyšší ceny dovedly k omezení zbytných služeb, jakými jsou návštěvy restaurace či cestování. Dalších 37 % se rozhodlo využívat levnější alternativy.

Data z bankovnictví: více peněz za bydlení, méně za oblečení

Strukturu nákladů tuzemských domácností dobře ilustrují data vycházející z realizovaných objemů plateb v jednotlivých kategoriích našeho on-line bankovnictví CREDITAS Banking. Meziročně (srpen 2022 vs. srpen 2021) vzrostly výdaje domácností za potraviny o 10 %, výdaje za oblečení přes růst cen naopak poklesly o 2 % a obecná položka Shopping (ostatní nákupy) poklesla o 1,5 %.

Výdaje na dopravu meziročně vzrostly o 4,5 %. Mimořádně rychle rostly náklady na služby, meziročně o 124 %, což souvisí zejména se zvýšením záloh za energie, např. elektřinu.

„Aktuální výzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží,“ komentuje výsledky výzkumu a data z bankovnictví hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.

Jak jsme získali data

Výzkum mezi 500 obyvateli ČR pro nás prostřednictvím nástroje Instant Research provedla společnosti IPSOS.

Data o objemu plateb jsme získali z on-line bankovnictví CREDITAS Banking, které automaticky zařazuje provedené platby do stanovených kategorií, např. Jídlo, Zdraví, Služby či Doprava. Díky kategorizaci dat jsme mohli ve vybraných oblastech srovnat celkový objem plateb realizovaných převodem či platbou kartou v srpnu 2022 se stejným obdobím roku 2021. Při přípravě srovnání jsme zohlednili meziroční nárůst počtu klientů, zvýšení jejich počtu proto neovlivnilo výsledné hodnoty výzkumu. Všechna takto získaná agregovaná data jsou anonymní a nelze z nich zpětně identifikovat výdaje konkrétních klientů.