Česká ekonomika se ještě ani nevzpamatovala z pandemického šoku a už ji stíhá další, tentokrát inflační. Zdražuje bydlení, energie, pohonné hmoty, automobily, potraviny, oblečení – v podstatě téměř vše, na co si vzpomenete. Firmy totiž musí ve svých cenách stále více zohledňovat dříve nemyslitelné nárůsty cen vstupů, ať už jde o zmíněné energie, nebo suroviny na komoditních trzích, vyšší náklady na logistiku, které se stále ještě nevrátily na předcovidovou úroveň, a v neposlední řadě i vyšší mzdové náklady ve službách. Tuzemská inflace se tak už dostala na hranici 12 %, nicméně stále ještě nekulminovala. Ve „hře“ jsou zřejmě ještě tři procentní body, o které se inflace může v dalších měsících zvýšit v důsledku dalšího zdražení elektřiny, plynu, tepla a potravin. Po mnoha letech téměř neviditelné inflace je proto letošní rok pro české spotřebitele a firmy jednoznačně rokem inflačním.
Aby se inflace až příliš nezabydlela v kalkulacích firem a myslích spotřebitelů, reaguje na vývoj cen Česká národní banka (ČNB) soustavným zvyšováním úrokových sazeb. Naposledy svoji základní sazbu, od které se odvíjejí sazby téměř v celé ekonomice, zvýšila o půl procentního bodu na rovných pět procent na konci března. Takto vysoko přitom byla dvoutýdenní repo sazba ČNB naposledy před 21 lety. Zároveň centrální banka dala jasně najevo, že ani tentokrát nešlo o poslední zvýšení úrokových sazeb v tomto cyklu. Vzhledem k silným inflačním tlakům a očekáváním proto nejspíš už na květnovém zasedání bankovní rada hlavní sazbu ČNB zvýší znovu. O kolik přesně, lze zatím jen spekulovat, ale kosmetická změna to nejspíš nebude. V každém případě se během následujícího měsíce a půl bude mít možnost ČNB i finanční trh seznámit s novými daty přicházejícími z ekonomiky, která se nyní vypořádává nejenom s inflačním šokem, ale i ztrátou některých východních trhů, přetrvávajícím nedostatkem kvalifikovaných i pomocných pracovníků, a v neposlední řadě třeba i chybějícími komponenty nejenom v automobilovém průmyslu.
Po dvou letech pandemie tedy nepřichází návrat k tolik vyhlíženému normálu, ale zdá se, že vzniká normál nový, s nímž budou spojené nejenom vyšší ceny a úrokové sazby, ale možná i nový trend deglobalizace a obranných investic. Svět, který byl od pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 založen na levných a dostupných penězích, svobodném obchodě a marginální inflaci, se zřejmě změnil. Základní ekonomické přístupy se ovšem ani tentokrát nemění. Tak jako je pro podnikatele přirozené vydělávat a zhodnocovat kapitál, pro drobné investory je logická snaha o maximální ochranu úspor před inflací. A k té vyšší korunové úrokové sazby nebo výnosy z dluhopisových investic přispívají rozhodně více než záporné sazby v řadě zemí eurozóny.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
