Loňský výsledek české ekonomiky byl nakonec o něco málo lepší, než naznačovala první čísla. Namísto propadu HDP o 0,4 % podle nejnovějších dat české hospodářství pokleslo jen o 0,2 %. S ohledem na statistickou chybu jde o změnu víceméně kosmetickou. Nic nemění na faktu, že se česká ekonomika jako jediná ještě ani loni nevrátila na předpandemickou úroveň a jak to zatím vypadá, nemusí se jí to podařit ani letos. Zvlášť pokud se naplní nejnovější chmurné prognózy německých institutů očekávajících stagnaci německého hospodářství v roce letošním.
Loňský pokles české ekonomiky jde zcela jistě na vrub především vysoké inflaci, která se postarala o snížení kupní síly tuzemských domácností, respektive jejich reálných příjmů i hodnoty úspor. Pokles spotřeby byl logickým důsledkem tohoto vývoje, i když byl o něco silnější, než by odpovídalo právě jen vlivu inflace. Nejistota a vyčkávání na příhodnější podmínky (ať už cenové nebo ekonomické) totiž vedla k odkládání větších nákupů a promítla se do dalšího zvýšení už tak nadprůměrné míry úspor domácností. Zde je asi na místě upozornit, že jde o agregovaná čísla za celý sektor domácností, takže příliš nevypovídá o situaci jednotlivců, ani různých sociálních skupin.
Navzdory útlumu ekonomiky a s ním spojenému poklesu reálné kupní síly obyvatel se však zlepšila finanční situace firem. Celkově došlo k opětovnému nárůstu míry ziskovosti na téměř 49 % (v poměru k vytvořené přidané hodnotě), nicméně na to, která odvětví či obory si loni skutečně polepšily, si budeme muset ještě pár měsíců počkat. Trochu méně příznivě však už vypadá pohled na míru investic v nefinančních podnicích, která v loňském roce mírně poklesla. Přitom tlak na energetické úspory rozhodně nijak zásadně nepolevil, stejně jako potřeba investovat do nových technologií v důsledku stále se nedostávajících pracovníků. Vypadá to, že tentokrát zvítězila s ohledem na přetrvávající nejistoty a rizika opatrnost.
Loňský útlum české ekonomiky letos nejspíše vystřídá velmi slabé oživení, které bude stát především na domácí poptávce. S poklesem inflace postupně dochází k narovnávání kupní síly obyvatel a roste i ochota nakupovat a časem snad i investovat. Napovídají tomu poslední výsledky maloobchodu i lepšící se nálada českých spotřebitelů, kteří se již méně bojí inflace i zhoršení celkové ekonomické nebo jejich vlastní finanční situace. Naproti tomu méně bude letos možné spoléhat na růst poptávky ze zahraničí. Ať už zpožděná tvrdá data nebo aktuální průzkumy a prognózy totiž neukazují, že by se situace u našeho hlavního obchodního partnera – Německa – mohla v blízké budoucnosti začít zázračně zlepšovat. A vlastně tomu zatím nenapovídají ani zakázky tuzemských průmyslových firem.
Začíná to vypadat, že problém německého hospodářství už není ani tak cyklický, jako spíše strukturální. Souvislý dlouhodobý útlum průmyslu, který byl výkladní skříní ekonomiky a vlastně i základem jejího na exportu založeném modelu, je možná docela jasnou známkou probíhající deindustrializace. Průmyslová výroba se vrací daleko v čase zpět (na úroveň roku 2010), zatímco další odvětví už pokles výkonu tohoto odvětví nedokážou svou produktivitou zase tak úplně hladce kompenzovat. Je to vidět třeba na kontrastu vývoje HDP a zaměstnanosti. Zatímco po pěti letech je německá ekonomika zpět na předcovidové startovací úrovni, celkový počet všech zaměstnaných vzrostl o 1,5 %.
Německé hospodářství – a to nejenom z pohledu často zmiňovaného automobilového průmyslu – bude letos soustavně v centru pozornosti velké části českých firem. Už proto, že je tuzemský export na německém trhu doslova závislý, ale také proto, že model české ekonomiky do značné míry doposud kopíruje ten německý. A podobně je mimochodem i zatížený vysokými cenami energií snižujícími jeho konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Letos si česká ekonomika vypomůže silnější domácí spotřebou, otázkou však je, na co bude moci spoléhat třeba za rok.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
