Česká ekonomika se od lockdownů v době pandemie potýkala s problémem návratu na předcovidovou úroveň. Čísla jasně ukazovala, že ČR byla stále poslední zemí, které se na startovací úroveň nepodařilo dostat. Od letošního června je však vše jinak. Podle zrevidovaných dat dosáhlo Česko výchozí úrovně dokonce už přede dvěma lety. Od té doby se sice české hospodářství víceméně nepohnulo z místa, ale to je už jiný příběh, který jsme na tomto místě probírali už dříve.
Covidový propad ekonomiky máme díky této revizi dat za sebou, a navíc i náš HDP je vyšší, než se původně uvádělo. Znamená to ovšem, že domácnosti a firmy jsou ve skutečnosti bohatší? No až tak jednoduché to rozhodně není. Za novými čísly HDP můžeme najít nejenom tradiční průběžné zpřesňování dat, ale také kvalitativní zlepšení vstupních údajů (např. zohlednění výsledků sčítání lidu) a rovněž změnu metodiky, především v podobě zkrácení doby životnosti domů a bytů – viz dále.
Původně se u bytů a domů předpokládala životnost 80, respektive 90 let, nyní je to u obou forem bydlení jen 70. Znamená to vlastně, že spotřeba českých domácností je de facto vyšší, protože své byty a domy „spotřebovávají“ rychleji. Změnu jsme asi osobně na svém obydlí nijak nezaznamenali, ale přesto se naše spotřeba takto účetně zvýšila jen v roce 2020 o necelých 131 mld. korun. A vyšší byl díky tomu i celý HDP za rok 2020. Vzhledem k tomu, že další roky už na toto zpřesnění navazovaly a počítaly se tedy „po novu“, zvyšoval se i rozdíl mezi původními a novými daty. V roce 2022 tak byla spotřeba domácností oproti původním údajům vyšší už o 252 mld., v roce následujícím o 244 mld. Máme tu tedy novou časovou řadu, která se sice vlní podobně jako ta „stará“, avšak je už položená přece jenom výš. I proto je třeba propad spotřeby oproti roku 2019 menší, než se dříve uvádělo.
Ačkoliv revize dat a následné zpřesnění výsledky české ekonomiky vylepšují, nejde o žádnou domácí účelovou hurá akci, protože obdobnou změnu metodiky výpočtu HDP budou muset udělat všechny země EU. Než se to všem skutečně podaří, budou porovnání mezi jednotlivými zeměmi, nejen v případě tempa ekonomického růstu, ale především ekonomické úrovně více než obvykle nepřesné. Následně bude docela zajímavé sledovat, zda se například ČR posune v žebříčku ekonomické úrovně v rámci zemí EU nebo zda bude muset díky vyšší ekonomické úrovni platit do rozpočtu EU.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
