Lepší, než naznačovaly předběžné odhady. Tak by se daly shrnout v úterý zveřejněné výsledky české ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku. Namísto původních avizovaných 0,2 % tuzemské hospodářství v tomto období mezikvartálně vzrostlo o 0,5 %, což potom v meziročním srovnání znamenalo zvýšení celkového ekonomického výkonu o 3,7 %. S ohledem na situaci na komoditních trzích, odchod z ruského trhu a vysokou inflaci jde stále o velmi dobrý výsledek, který potvrzuje poměrně solidní odolnost české ekonomiky.
Ale tak jako na každém čísle z ekonomiky, tak i na tom aktuálním lze najít něco problematického: možná až příliš je totiž ovlivněno tvorbou zásob, které si tuzemské firmy vytvářely pod tlakem pokračujících logistických problémů nebo už jen proto, aby se předzásobily před dalším zdražením vstupů. Na druhou stranu pozitivním signálem byly v tomto období investice, rostoucí už rok a půl v řadě – tentokrát především díky pokračující stavební aktivitě a obnově a rozšiřování strojového parku tuzemských podniků.
Velká nejistota tentokrát panovala u spotřeby domácností, kterou letos ovlivňuje v důsledku vysoké inflace prudce klesající reálná kupní síla domácností. Jak už napovídaly předchozí výsledky, od konce loňského roku bylo patrné poměrně rychlé omezování spotřeby v důsledku výrazně se zhoršujících nálad, respektive očekávání domácích spotřebitelů. Tentokrát, i když už inflace dosáhla dvouciferných hodnot, se spotřeba domácností snížila vlastně jen symbolicky o 0,1 % – jakoby všechna rizika a nejistoty najednou zmizely. Za touto jednou desetinou se ovšem skrývají poměrně velké pohyby ve struktuře naší spotřeby.
Zatímco výrazně jsme omezili nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, kam patří auta, nábytek a velké spotřebiče do domácnosti, více jsme utráceli za služby. Vypadá to, že ještě před novými zálohami na energie jsme si po dvouletém covidovém období chtěli užít volného času třeba cestováním, jak o tom ostatně napovídají výsledky cestovního ruchu, hotelů, restaurací a dalších služeb, které pravidelně sledujeme. Přesto však ani tentokrát spotřeba reálně nedosáhla úrovně, na kterou byly domácnosti zvyklé ještě v roce 2019. A nejspíš ani v nebližším roce v důsledku vysoké inflace nedosáhne.
Aktuální – vcelku stále ještě příznivé výsledky – jsou už vlastně staré, vzhledem k tomu, že se rychle blížíme konci třetího čtvrtletí. V mezičase totiž přibývá signálů o zpomalování přílivu nových zakázek, zhoršují se očekávání firem téměř napříč celou ekonomikou, a veškerá pozornost se začíná upínat k dění na evropském energetickém trhu. Tam se totiž nyní rozhoduje o konjunktuře či recesi nejenom české ekonomiky. O tom, jak moc vzrostou náklady na elektřinu a plyn nejenom domácnostem, ale i tuzemským podnikům, a tím pádem i o konkurenceschopnosti celé české ekonomiky v následujícím období.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
