Rok a půl ČNB držela svoji hlavní úrokovou sazbu na úrovni sedmi procent, aby tak tlumila inflační tlaky v české ekonomice. Na svém loňském posledním zasedání se však bankovní rada rozhodla symbolicky snížit o čtvrt procentního bodu a odstartovala tak proces poklesu sazeb, který bude s největší pravděpodobností pokračovat po celý letošní rok. Sazby centrální banky začínající šestkou se tak mohou stát už brzy minulostí. Rychlost, s jakou budou klesat, však bude záviset na vývoji inflace v letošním roce, o němž můžeme zatím jen víceméně spekulovat. Finanční trhy však mají už nyní jasno, sazby budou na konci roku začínat trojkou.
I když se inflace stále ještě nacházela nad úrovní sedmi procent, a tedy daleko nad hranicí tolerančního pásma ČNB, centrální banka první krok ve směru uvolňování měnové politiky už udělala. Nemůže totiž sledovat pouze stará inflační čísla, ale především se dívat do budoucnosti, konkrétně na horizont jednoho až půldruhého roku. A v tomto směru prognóza ČNB hovoří jasně, protože inflace podle ní už na začátku letošního roku velmi rychle poklesne.
Na první pohled to může vypadat možná až neuvěřitelně, že se ze sedmičkové inflace stane trojková, možná dokonce dvojková, ale opět půjde „jen“ o čísla, respektive srovnávací základy. Vzhledem k tomu, že se letos v lednu nebude opakovat šestiprocentní zvýšení spotřebitelských cen zaznamenané loni (šlo tehdy o vypuštění efektu tzv. energetického úsporného tarifu), zafunguje efekt vysokého srovnávacího základu a meziroční inflace prudce klesne. Není ovšem jisté kam až, protože ve hře zůstává lednové přecenění zboží a služeb, efekty změn sazeb DPH i samotné ceny energií, které se předem pořádně odhadovat ani nedají. V každém případě se inflace konečně začne přibližovat normálu, na který jsme byli ještě před covidem zvyklí.
Logickou reakcí centrální banky na ústup inflace proto bude snižování nadprůměrně vysokých úrokových sazeb, které bude nejspíš chtít dělat – minimálně na počátku – opatrnými kroky tak, aby nevybudila zbytečná inflační očekávání nebo nezaskočila korunu. Počítat proto lze, že i v únoru bude následovat snížení sazeb jen o čtvrt procentního bodu a teprve v závěru března bude možná ČNB uvažovat i o rychlejším postupu. To už bude totiž k dispozici lednová inflace, která tradičně nastavuje inflační laťku pro celý rok.
S poklesem úrokových sazeb zcela najisto počítá i český finanční trh. Z forwardových sazeb (FRA) dokonce vyplývá, že na konci roku by se kratší sazby měly nacházet velmi blízko neutrální hranice tří procent. Nižší jsou však nejenom tyto „budoucí“ sazby, ale výrazný pokles zaznamenaly v posledním měsíci i výnosy státních dluhopisů. Například výnos pětiletého státního dluhopisu je už pod čtyřmi procenty, přitom ještě před rokem ještě přinášel investorům více než pět procent. I když očekávání finančních trhů se zdají v tuto chvíli ještě jako možná až přehnaně optimistická, je v podstatě jisté, že doba vysokých úrokových sazeb končí. A to nejenom u nás, ale jak je vidět i v Maďarsku, Polsku a časem i v eurozóně nebo v USA.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
