ČNB zůstává při svém

5. 4. 2023

Sotva se uklidnila situace v americkém regionálním bankovnictví, do světel reflektorů se jako přízrak Lehman Brothers dostala jedna z největších švýcarských bank. Reakce trhů byla rychlá a v danou chvíli i logická. Okamžitě začaly přehodnocovat výhledy úrokových sazeb na krátké i dlouhé období, protože nabyly přesvědčení, že centrální banky ve snaze o zachování klidu obětují cenovou stabilitu, respektive že v zájmu „vyšších“ cílů vzdají boj s inflací.

Asi nejviditelnějším výsledkem vysokých úrokových sazeb v ČR je posilování koruny. Přitom ještě loni musela ČNB poměrně často intervenovat, aby koruně zabránila v pádu, ať už kvůli rostoucí nervozitě na mezinárodních finančních trzích, nebo přímo v reakci na spekulace zahraničních investorů směřujících proti koruně. Koruna díky náskoku domácích úrokových sazeb sílí, i když tuzemské ekonomické fundamenty – například v podobě rekordního deficitu běžného účtu platební bilance – jí rozhodně v posledním půlroce nenahrávají.

Vedle devizového trhu je vidět efekt vysokých úrokových sazeb i na trhu realitním, na kterém již došlo k zásadnímu obratu dřívějšího dlouhodobého trendu. Podle aktuálních dat Eurostatu ceny bytů v ČR po devíti letech soustavného růstu na konci loňského roku totiž mírně poklesly. Na tomto vývoji se podepsal nejenom útlum poskytování hypoték vyvolaný vysokými úrokovými sazbami, ale i zvýšená všeobecná nejistota zrcadlící se ve slabé spotřebitelské důvěře v době, kdy ekonomika prochází recesí.

Třetí efekt, který vysoké sazby přinesly, byl pokles zájmu o korunové úvěry ze strany firem, a naopak zvýšená poptávka po eurových půjčkách, které byly dříve typické především pro realitní business. Aktuálně je vidět, že i průmyslové podniky stále více využívají nízkoúročené cizoměnové úvěry, které jim umožňují utéci z dosahu restriktivní politiky ČNB. Na jedné straně se tím může účinnost politiky tuzemské centrální banky nepochybně snižovat, avšak s ohledem na možnosti úrokového zajištění korunových úvěrů byla fakticky limitovaná i dříve.

Čtvrtého a zároveň nejdůležitějšího výsledku přísnější politiky ČNB bychom se měli dočkat už v nejbližších měsících. Bude jím nižší inflace, kterou zajistí nejenom vysoký srovnávací základ z loňského roku, ale rovněž i již zmíněný pokles cen bytů započítávající se do národního inflačního čísla. Zafungovat by měla konečně i silná koruna snižující dovozní ceny spotřebního zboží, normalizované ceny námořní dopravy a v neposlední řadě i levnější energie. Rozbíhající se boj o konečného spotřebitele totiž nepochybně zvýší tlak na zlevnění elektřiny a plynu, a tím pádem i na pokles inflace.

I když se zpožděním má ČR velkou šanci dopracovat se k jednociferné inflaci už během letních měsíců, a proto zásah v podobě dalšího zvýšení úrokových sazeb se v tuto chvíli nezdá jakkoliv nutným. Představit si jej lze snad jen v případě, že by v nejbližší době došlo k prudkému zvýšení mezd a platů, masívnímu zrychlení fiskální expanze nebo jinému šoku třeba v podobě skokového zdražení komodit. Na druhou stranu si lze zatím jen těžko představit, že by ve světle pozvolna klesající inflace ČNB musela pospíchat se snižováním úrokových sazeb. Na to je opravdu ještě tak zhruba půl roku čas, i když finanční trhy vidí tento vývoj občas mnohem optimističtěji.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Finanční trhy míní a inflace mění

Finanční trhy míní a inflace mění

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?

Čas znovu přepisovat odhady?

Čas znovu přepisovat odhady?