Ještě měsíc si budeme muset počkat na čísla z maloobchodu, abychom je mohli konfrontovat s optimistickými předvánočními zprávami o nákupních centrech plných dychtivých zákazníků. Zatím máme v rukou pouze výsledky za listopad, které ovšem o žádném návratu nákupní horečky nic nevypovídají. Právě naopak. Potvrzují dřívější trend omezování nákupů, který je patrný už více než rok.
Ačkoliv lidé nechávají v obchodech více peněz než loni, odnášejí si z nich ovšem stále méně zboží. Reálné tržby obchodníků proto dál klesají s tím, jak inflace snižuje kupní sílu obyvatel. Listopadový propad dosahující v meziročním srovnání téměř devíti procent už nebyl s ohledem na předchozí výsledky vlastně ani překvapivý. S rekordním poklesem reálných příjmů jde ruku v ruce i změna chování spotřebitelů, o které jsem na tomto místě psal už dříve. O co více zaplatíme na zálohách za energie, nájem či za hypotéku, o to méně zbývá na to ostatní, zvlášť pokud nejsou k dispozici dostatečné bezpečnostní rezervy.
Listopadové statistiky přitom naznačují, že spotřebitelé omezují nákupy téměř všech typů zboží, včetně potravin. Největší propad přitom zažívají prodejny oblečení a obuvi, které podle posledních výsledků měly sice tržby obdobné jako v roce 2019, avšak ve skutečnosti prodaly o pětinu zboží méně. Třetinový výpadek pak zaznamenal stánkový prodej, který se z covidové pandemie ještě ani nevzpamatoval, více než 19% pokles hlásily potravinové speciálky. Méně se prodává zboží pro volný čas a sport, slabší jsou i prodeje pohonných hmot. Jediný, kdo ve srovnání s posledním předcovidovým rokem prodal více, byly obchody s IT technikou a kosmetikou.
Inflace se stala brzdou nakupování, a tím i celé ekonomiky. Nevede ovšem pouze k méně naplněným nákupním košíkům, ale i ke změně spotřeby jako takové. Z různých průzkumů vyplývá, jak v této situaci lidé volí levnější alternativy, privátní značky, odklánějí se od dražších trendových speciálek nebo nákupy raději vůbec odloží do přívětivější budoucnosti. A to se samozřejmě projeví i na podobě obchodů. Čím delší období nadměrné inflace bude, k tím zásadnější proměně dojde. Ubude menších prodejen na venkově, avšak prořídnou i nákupní příležitosti ve městech.
Inflace se tak nepodílí pouze na přerozdělování bohatství ve společnosti od dlužníků k věřitelům, jak obvykle prezentují učebnice, ale mění i strukturu obchodu a dalších služeb, které se v jejím důsledku nyní ocitají stále více v nemilosti. Další inflační rok proto může mít mnohem závažnější důsledky pro sektor služeb, než měly předchozí dva covidové.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
