Dilema ČNB

20. 11. 2023

Už více než rok české hospodářství přešlapuje na místě. Ani třetí čtvrtletí nepřineslo tolik očekávaný obrat české ekonomiky, která se stále jako jediná v rámci celé EU nevrátila na výchozí – předcovidovou úroveň. Hlavní bariérou růstu zůstává i nadále inflace snižující kupní sílu obyvatel i negativně zasahující do spotřebitelského sentimentu. Ovlivňuje nákupní chování domácností i jejich investiční apetit… a prozatím stále jen negativně.

Po zářijovém poklesu na 6,9 % přišlo říjnové „překvapení“, když meziroční inflace poskočila až na 8,5 %. Vlastně o žádné překvapení ani nešlo, protože zafungoval srovnávací základ z loňského roku, který administrativně snížilo započítání energetického úsporného tarifu. Sice tehdy k žádnému faktickému zlevnění energií nedošlo, avšak statistický úřad zohlednil jednorázovou státní dotaci na energie a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, jako kdyby se tyto ceny na tři měsíce skutečně snížily. Namísto téměř 20 % – jak by odpovídalo vývoji tržních cen – inflace oficiálně poklesla na 15 %, což vytvořilo nižší srovnávací základ pro výpočet letošní říjnové inflace, když už žádná dotace spotřebitelům nepřišla.

Po třech měsících tento efekt zmizí a inflace už v lednu prudce poklesne. Otázkou však je, jak moc. V tuto chvíli vlastně není vůbec možné říct, jestli inflace bude začínat čtyřkou, trojkou nebo dvojkou, jak by si asi přála ČNB. Ve hře totiž zůstávají dvě velké neznámé. Tou první jsou ceny energií po navrhované změně jejich regulované části. Konkrétně půjde o to, jak moc se na fakturách spotřebitelů projeví ono 71% navýšení poplatků, respektive jak moc (a také kdy vůbec) jej eliminuje zlevnění silové energie. Druhou neznámou pak představuje tradiční lednové přecenění zboží u obchodníků, o němž lze v tuto chvíli pouze spekulovat, protože jasno bude nejdříve až v únoru, kdy bude zveřejněna lednová inflace.

Na první pohled to vypadá, že ČNB stojí před dilematem, zda už nyní, pro někoho možná trochu předčasně, snižovat sazby, nebo raději vyčkat. Popsané nejistoty (a je jich přece jen ve skutečnosti ještě více) by hovořily pro druhou variantu. Když se ovšem podíváme nejenom na dosavadní slabý výkon ekonomiky, a především pak na inflační momentum, které funguje jako určitý inflační tachometr, není odpověď až tak jednoznačná. Jádrová inflace totiž prudce brzdí a její anualizovaný průměr za poslední tři měsíce se blíží dokonce jednomu procentu. To už něco o opadajících inflačních tlacích přece jen vypovídá, a proto malý krok v podobě předvánočního snížení sazeb o 25 základních bodů by bylo asi těžké považovat za uspěchaný. Rozhodně by neznamenal razantní uvolnění měnové politiky, protože by šlo stále jen o kosmetickou změnu, byť se symbolickým dosahem. A ČNB by si díky ní mohla otestovat třeba reakci koruny.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?

Čas znovu přepisovat odhady?

Čas znovu přepisovat odhady?

Banka CREDITAS je nově v panelu bank pro určení sazby PRIBOR

Banka CREDITAS je nově v panelu bank pro určení sazby PRIBOR