Ceny bytů včetně rodinných domů v posledních deseti letech vzrostly o více než 125 %, a vlastní bydlení se tak stávalo stále méně dostupným. Naděje, které však někteří investoři v posledních letech vkládali do útlumu poptávky, který měl vést ke korekci cen na realitním trhu, se naplnily jen z velmi malé části. Bydlení se skutečně z pohledu zprůměrovaných výpočtů stalo dostupnějším, avšak jen velmi symbolicky, a navíc jen dočasně.
Až téměř do konce roku 2022 ceny bytů v ČR soustavně narůstaly zejména díky silné poptávce financované hypotékami a relativně omezené nabídce reprezentované nedostatečně silnou bytovou výstavbou i malým počtem obchodovaných secondhandových bytů. S útlumem hypoték vyvolaným recesí a výrazným zdražením financování ceny na českém realitním trhu začaly na konci roku 2022 konečně klesat.
Jak ovšem vyplývá z mezinárodních srovnání i některých domácích průzkumů, nebyla tato korekce (pomineme-li specifický segment covidových chalup a extrémně energeticky náročných domů) zatím nijak výrazná. Není ani srovnatelná s epizodou zpřed patnácti let, kdy byty zlevnily o zhruba deset procent, a ještě se z tohoto „šoku“ asi pět let vzpamatovávaly.
Prozatím nemovitosti v ČR v průměru podle dat Eurostatu zlevnily o 3,5 %. Dostupnost bydlení měřená počtem ročních příjmů jedince se nicméně zlepšila jen o zhruba rok až dva, vezmeme-li si na pomoc mezinárodní srovnání. Na místo devatenácti let práce bylo možné získat byt v Praze už „jen“ za osmnáct, v celé ČR za čtrnáct.
A symbolické zlepšení potvrzují i vlastní výpočty založené na statistice příjmů českých domácností a cenách bytů v jednotlivých krajích publikovaných společností Deloitte. I z těchto výpočtů vyplývá, že se dostupnost bydlení loni zlepšila o přibližně jeden rok. Průměrný šedesátimetrový byt si zde rodina mohla pořídit za osm ročních příjmů, samozřejmě za předpokladu, že by neutratila ani korunu za nic jiného. V Praze by jí to trvalo jen o rok déle, v Ústeckém kraji by na to ovšem potřebovala jen třetinu času.
Jde samozřejmě o velmi hypotetické výpočty (v prvním případě zaměřené na pracujícího jedince, ve druhém na průměrnou domácnost), které slouží k ilustraci skutečnosti, že vlastní bydlení není o moc dostupnější, než bylo před dvěma lety, a že mezi jednotlivými regiony ČR existují dost velké rozdíly. V úspěšnějších a bohatších krajích jsou byty dražší i v poměru ke kupní síle, zatímco v zaostávajících částech ČR, kde obvykle není ani moc zajímavých pracovních příležitostí, je bydlení relativně levnější.
Vypadá to zatím tak, že pokles cen na realitním trhu s dostupností bydlení příliš nezahýbal a nejspíše už ani nezahýbe, protože se ceny bytů mohou brzy začít opět zvyšovat. Důvodem je nejenom restart hypotečních úvěrů, který začal už loni v létě a který nepochybně letos podpoří i nižší úrokové sazby, ale i stále limitovaná nabídka nových a již existujících bytů a domů. Tak levné a dostupné bydlení, jako bylo ještě před osmi lety, už jen těžko kdy bude. Tedy pokud nebudeme počítat s drsným scénářem dlouhé recese nebo se zázračným boomem bytové výstavby.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
