Finanční trhy míní a inflace mění

15. 4. 2024

Velké centrální banky dlouho věřily, že zvýšená inflace bude jen epizodou, která rychle odezní a která je nepřinutí narychlo zvyšovat úrokové sazby. Fed se ve srovnání s ČNB opozdil o tři čtvrtě roku, ECB vyčkávala více než rok, než zjistila, že inflace své kořeny zapustila – mimo jiné díky masivnímu tisku peněz – hodně hluboko. Představa, že brzy zmizí, vzala možná až s velkým zpožděním za své. Iluzím však nemusí podléhat pouze centrální banky, ale i finanční trhy, jak ukazuje zkušenost z posledních měsíců. Inflaci totiž předčasně odpískaly a následně musely tento svůj optimismus začít výrazně krotit. Inflace totiž nezmizela, jen se přesunula od zboží do služeb. Vzhledem k tomu, že se právě ve službách letos čeká boom poptávky, nemusí být zkrocení této inflace až úplně samozřejmé.

Na první pohled vypadá pokles inflace velmi nadějně, tedy minimálně v eurozóně (EZ), kde se už celková inflace díky levnějším energiím dostala na dohled inflačního cíle. Na druhé straně se ovšem růst cen ve službách drží už pět měsíců na čtyřech procentech a vedle toho jádrová inflace zatím klesá stále jen velmi pomalu. Přesto se už na posledním zasedání ECB objevily hlasy pro snížení sazeb, nicméně většina dala naštěstí spíše než na dojmy přednost čekání na skutečné potvrzení desinflačních trendů. Na rozdíl od USA je sice snížení úrokových sazeb v červnu stále ještě ve hře, avšak rozhodnou až data z ekonomiky, která ještě do tohoto zasedání přijdou.

Situace v USA je o poznání přehlednější. Ekonomický útlum se nekoná, trh práce zůstává napjatý a celková inflace dokonce opět roste, zatímco jádrová stagnuje na nežádoucích 3,8 %. První snížení sazeb Fedu, naplánované podle finančních trhů na červen, se nejspíš konat nebude. A původně očekávaná rallye na sazbách se zřejmě neodehraje ani do prosince. Přitom ještě na začátku letošního roku finanční trhy věřily, že letos půjdou sazby dolů možná až o 150 bodů. Nyní si jsou jisté tak třetinou. Je to vidět na forwardových sazbách i na výnosech dluhopisů, které si na delším konci od začátku roku připisují zhruba 70 bazických bodů k dobru. Nakonec tuto změnu zaznamenal i dolar, když během dvou dnů vzdal dobývání hranice 1,09 a rychle zamířil pod 1,065 USD/EUR.

Poslední měsíce nám dávají jasně najevo, že rizika inflace nejsou zdaleka zažehnána, i když celkově vypadá vývoj spotřebitelských cen ve srovnání s předchozími léty velmi příznivě. Pod dojmem z velkých čísel však nelze zapomínat na vliv vysokého srovnávacího základu, který výsledky nadlepšuje, nebo na tendence skryté v detailu. Je možná příjemné vidět zlevňující energie, avšak nelze všude (i u nás) přehlížet svižně zdražující služby. Už totiž kvůli předchozímu lehkovážnému přehlížení skrytých inflačních tendencí by měly velké centrální banky tentokrát našlapovat opatrně. Nízké úrokové sazby jsou příznivé nejenom pro ekonomický růst, ale jsou i velkou oporou inflace, takže z dlouhodobějšího pohledu může být jejich výsledný efekt velmi negativní. Ostatně už jednou – a není to tak dávno – to tu bylo. A nelze si od nich ani slibovat nemožné. Zvlášť když brzdou evropské ekonomiky nejsou ani tak relativně vysoké sazby jako spíše strukturální problémy, na které si Evropa sama dobrovolně zadělala.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Průmysl stále na ústupu

Průmysl stále na ústupu

Penzijní problém snad naposledy a „polopatě“

Penzijní problém snad naposledy a „polopatě“

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?