Dlouho očekávaný výsledek lednové inflace, která nastavuje laťku pro celý následující rok, je už známý. Nezaskočil ani centrální banku a už ani finanční trhy, které se postupně začaly smiřovat s tím, že úrokové sazby budou v ČR klesat mnohem pomaleji, než ještě před koncem loňského roku optimisticky předpokládaly. Inflace sice bude v následujících měsících svižně klesat, avšak k cílovým dvěma procentům jí bude zbývat ještě poměrně dlouhá cesta.
I když to tak na první pohled nemusí vypadat, lednový nárůst inflace na 17,5 % nebyl nijak šokujícím a vlastně nešlo fakticky ani o žádný nárůst. Ještě v prosinci dosahovala inflace oficiálně méně než šestnácti procent, nicméně bylo tomu tak jen díky zohlednění tzv. energetického úsporného tarifu. Pokud by nebyl ve výpočtu inflace vůbec brán v potaz (vysoké ceny energií totiž fakticky nesnížil, ale jen částečně je finančně kompenzoval) byla by inflace v posledních třech měsících loňského roku mezi devatenácti a dvaceti procenty. Pod tímto světlem by pak lednová inflace byla vlastně už nižší a už bychom se mohli radovat z počínajícího ústupu dříve nepředstavitelné inflační vlny.
Pokles inflace nás nicméně v letošním roce nepochybně čeká, a to docela rychlý. Prvním – ryze formálním – důvodem je, že se inflace bude počítat z vysokého srovnávacího základu. Ten totiž sám o sobě zajistí postupný pokles meziroční inflace na jednociferné hodnoty už do poloviny letošního roku. Ke snížení inflace – tzv. dezinflaci – však budou přispívat i další vlivy, které se začnou projevovat už v nejbližších měsících. Ať už je to silná koruna zlevňující dovážené zboží, rychle klesající náklady v námořní dopravě nebo intenzívnější slevové akce e-shopů prožívajících v důsledku upadající poptávky velmi slabé období.
Nikoliv nevýznamnou roli bude mít i zastavení růstu cen bytů, které se do naší inflace promítají skrze tzv. imputované nájemné, respektive náklady vlastnického bydlení. Tato někdy trochu nesrozumitelná položka zohledňující nejenom ceny bytů, ale i stavebních materiálů, se totiž na našem spotřebitelském koši podílí více než dvanácti procenty. Když se například loni v červnu zvýšila o dvacet procent, k inflaci přispěla hned více než dvěma procentními body. Jen tak mimochodem, toto imputované nájemné rozhodně nenalezneme v harmonizované inflaci zemí EU, s nimiž se často porovnáváme.
Slibně se konečně vyvíjejí i ceny energií, zejména zemního plynu, který je na trhu už dokonce levnější než před začátkem války na Ukrajině, a proto i tento inflační impuls začne brzy slábnout. Naproti tomu jen s velkou nejistotou lze cokoliv říct o dalším vývoji cen potravin. Ačkoliv třeba světový index cen potravin už více než půl roku stagnuje, žádná změna cenového trendu zatím na českém trhu není patrná. Nelámou se ani růstové tendence v případě ubytování a stravování, jejichž ceny jsou aktuálně o 23 % výše než na začátku loňského roku. Skokově zdražují i dovolené, které ovšem na rozdíl od hotelů a restaurací nepociťují – jak potvrzují jejich reálné tržby – žádný útlum poptávky.
Zatímco s brzkým poklesem inflace lze počítat, s nižšími úrokovými sazbami zatím nikoliv. Už to pochopily i finanční trhy, které s prvním snížením sazeb kalkulují nejdříve až v závěru letošního roku. Je to docela významná názorová změna, která nicméně souzní s alternativním scénářem preferovaným současnou bankovní radou ČNB.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
