Inflační restrikce

13. 6. 2022

ČNB jako jedna z prvních rozeznala blížící se inflační riziko a začala zvyšovat úrokové sazby v čase, kdy ještě Fed i ECB ujišťovaly svět, a především pak finanční trhy, o pomíjivosti inflace. Za poslední necelý rok se tak základní sazba tuzemské centrální banky zvýšila o 550 bazických bodů na aktuálních 5,75 % a je velmi pravděpodobné, že ČNB v tomto směru neřekla poslední slovo. Od červnového zasedání bankovní rady se proto očekává další navýšení repo sazby o minimálně 75 bodů, jak už to ostatně naznačil sám dosluhující guvernér.

Bude to vlastně taková tečka za prací stávající bankovní rady, která už většinu práce – alespoň pokud jde o sazby – vlastně odvedla. Nové vedení ČNB bude moci úrokové sazby už spíše jen doladit, případně je může doplnit nějakým novým inovativním řešením v podobě kurzového režimu, který by zajistil silnější korunu, a tím pádem i menší tlak zahraničních cen na domácí cenovou hladinu. Aby takové řešení však mělo skutečně viditelný efekt na vývoj inflace, muselo by se jednat o poměrně výrazné posunutí koruny k silnějším hodnotám, které by ovšem mělo negativní dopad na v současné době utlumený exportně orientovaný průmysl. Posuny v řádu desetihaléřů by totiž byly jen jemným laděním, které by sice mohlo omezit aktuálně vyšší volatilitu kurzu, ale se samotnou inflací by v žádoucím směru příliš nezahýbalo.

Nové vedení sice nastupuje v situaci, kdy jsou úrokové sazby ČNB nejvyšší za posledních 23 let, avšak velký kus práce ještě zbývá udělat především na poli tvorby inflačních očekávání. Ta jsou totiž aktuálně téměř nejvýše v historii, a to nejenom v podnikatelském sektoru, ale i v případě domácností. Tato očekávání, která každý měsíc publikuje statistický úřad, totiž ovlivňují rozhodování firem v jejich cenové a investiční politice nebo při mzdovém vyjednávání. Stejně tak i domácnosti „řízené“ strachem z přetrvávající vysoké inflace mění svoji spotřebu, posunují ji v čase, stejně jako investice nebo své úspory.

Z pohledu nástrojů už ČNB odvedla většinu práce, nyní je čas na jasnou komunikaci, pomocí které by měla širokou veřejnost přesvědčit, že to se snížením inflace k cílovým dvěma procentům dál myslí opravdu vážně. Už na srpnovém zasedání bankovní rady se ukáže, zda se ČNB vrátí k dřívějším tolik oblíbeným tezím ECB a Fedu o dočasnosti či pomíjivosti inflace, nebo zda kontinuálně naváže na práci stávající bankovní rady. Nebo jinak, zda bude snažit inflaci „vysedět“, nebo bude dál aktivně jednat.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Finanční trhy míní a inflace mění

Finanční trhy míní a inflace mění

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?

Čas znovu přepisovat odhady?

Čas znovu přepisovat odhady?