Konec inflační příležitosti?

29. 11. 2023

Česká ekonomika se zatím jako jediná v rámci celé unie nedokázala vrátit na startovací předcovidovou čáru a hlavní vinu na tom nese vysoká inflace snižující kupní sílu velké části obyvatel a erodující reálnou hodnotu valné části jejich úspor. Propad reálné spotřeby o téměř deset procent stejně jako reálné průměrné či mediánové mzdy už jen prakticky dokresluje, jaký efekt má vysoká inflace po pětadvaceti letech z dnešního pohledu téměř bezinflačního období.

Tuzemská inflace přitom nebyla v evropském měřítku nejvyšší, a přesto ekonomiku dokázala na rekordně dlouhou dobu zabrzdit. Nejspíše proto, že inflační vlna v ČR započala dříve než ve většině ostatních zemí, trvala i mnohem déle a měla i svá specifika, která lze někdy jen obtížně vysvětlit. Pokud si vezmeme na pomoc inflační momentum, tak je vidět, že zvýšené inflační tlaky se u nás začaly objevovat už s tzv. rozvolněním na jaře 2021. Tehdy se dávaly do souvislosti s vyššími dopravními náklady a „nutností“ pokrývání ztrát z doby nucených uzavírek, kdy lidé neutráceli a rekordně šetřili. Než ovšem stačily tyto cenové tlaky opadnout, došlo k razantnímu růstu cen (nebo přesněji rizikových přirážek) energií na německém trhu, jehož důsledkem bylo prodloužení post-covidové inflační vlny, na níž se pak už doslova svezl každý, kdo mohl, jak potvrzuje vývoj ziskovosti jednotlivých odvětví v loňském roce.

Jak je ovšem vidět z chování spotřebitelů, ti nové inflační vlně příliš v ústrety nešli. Z trendu maloobchodních tržeb je vidět, že po velmi krátké euforii po jarním otevření obchodů přede dvěma lety nastalo období postupného útlumu, které trvá dodnes. Vize očekávaného post-covidového pozitivního poptávkového šoku se sice nenaplnila, avšak ani tento fakt inflaci zbrzdit nedokázal. Dokonce ani za pomoci restriktivní politiky ČNB, která na rozdíl od ECB a Fedu nesnila o pomíjivosti inflace a začala jako jedna z prvních na světě jednat.

Vypadá to, že český trh má k dokonalosti stále ještě hodně daleko, takže nezbývá, než aby k ní spotřebitel sám tak trochu přispěl. Třeba tím, že i po lednovém poklesu inflace bude ještě více přemýšlet o svých dalších nákupech a poohlížet se i po možnostech v zahraničí. Nakonec dnes mu k tomu stačí tablet nebo mobil.

Tento článek vyšel na webu hn.cz.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Penzijní problém snad naposledy a „polopatě“

Penzijní problém snad naposledy a „polopatě“

Finanční trhy míní a inflace mění

Finanční trhy míní a inflace mění

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?