Recese, kterou Česká republika jako jedna z mála unijních zemích zažívala ve druhé polovině loňského roku, oficiálně skončila. Nebyla tedy ani dlouhá, ani hluboká a v podstatě nezanechala žádný výraznější otisk ani na zdejším trhu práce. Nezaměstnanost navzdory slabému výkonu hospodářství vzrostla víceméně jen symbolicky – dokonce zůstala stále nejnižší v rámci EU, a to i přes masivní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Zásluhu na tom měl zejména exportně orientovaný průmysl, kterému se v čase vysokých cen energií a posilující koruny dařilo zvyšovat výkon a kompenzovat slabé výsledky odvětví služeb zaměřených primárně na domácí, vysokou inflací výrazně zasaženou poptávku.
Otázkou je, nakolik můžeme na průmysl spoléhat i ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. Indexy nákupních manažerů, statistiky nových zakázek, a nakonec i podrobné ukazatele důvěry nevyznívají zrovna pozitivně. Ponecháme-li stranou sektor automotive, který stále ještě dohání ztráty produkce způsobené nedostatkem importovaných dílů, jsou samotné firmy v dalších oborech ohledně nových objednávek až na drobné výjimky ve svém hodnocení zatím spíše negativní, přitom ale optimisticky hledí do budoucna. Podobně jako v případě německých podniků i zde kontrastují slabé zakázky s přesvědčením, že v blízké budoucnosti se vše v dobré obrátí. Zní to sice nadějně, avšak zatím jde spíše o víru nepodloženou tvrdými daty, respektive novými objednávkami.
Základním předpokladem, aby tomu tak skutečně bylo, a ekonomika se skutečně odrazila ode dna – nikoliv jen symbolicky – je rychlé odstranění hlavní bariéry ekonomického růstu, kterou je nepochybně vysoká inflace snižující kupní sílu obyvatel i erodující hodnotu jejich úspor. Ve srovnání s koncem roku 2019, kdy jsme o covidu ještě neměli v podstatě ani tušení, se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 %, zatímco reálný výkon ekonomiky stále zůstává zhruba jedno procento pod touto „startovací“ úrovní, nemluvě o spotřebě domácností, která je zejména v důsledku propadu reálných příjmů nižší o více než osm procent.
Inflační vlna nicméně už polevuje, i když zatím jde spíše o hru čísel než o skutečné cenové přizpůsobení vyvolané slabou domácí poptávkou nebo příznivějšími nákladovými podmínkami. Za současným ústupem inflace však stojí především vysoký srovnávací základ z loňského roku, který sám o sobě zajistí skokové snížení meziroční inflace až na jednociferné hodnoty na horizontu několika málo následujících měsíců. Vedle toho však vzniká prostor i k faktickému poklesu cen, a to především díky silné koruně, nižším cenám surovin a energií, normalizaci tarifů v námořní dopravě, přebytkům zemědělských komodit atp. Dalo by se proto čekat, že inflace bude klesat ještě rychleji, avšak přesto se tomu tak – na rozdíl od některých zemí na západ od nás – ještě ani neděje. Z jednoduchého srovnání vývoje jednotlivých položek spotřebitelského koše dokonce vyplývá, že u některého zboží je ČR navzdory všemu výše uvedenému dokonce dlouhodobým lídrem ve zdražování. Příkladem budiž cenový trend u oblečení nebo některých nejmenovaných potravin a některých služeb.
Vysoká inflace je sice brzdou ekonomiky, ale současně se stala i příležitostí k rozšíření ziskových marží v časech, kdy nepříznivé nákladové podmínky postupně pomíjejí. Bude proto jistě zajímavé probírat se podrobnými statistikami sektorových účtů, které ukážou, jak se vyvíjela v těchto náročných dobách ziskovost toho kterého odvětví či oboru. Ukážou vítěze i poražené z dob masívní inflační vlny, kdy se ekonomika stále ještě nepříliš úspěšně snažila odrazit ode dna. Bohužel to nebude dříve než za dva roky.
Tento článek vyšel v týdeníku Ekonom
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
