Zatímco česká ekonomika se na začátku letošního roku posunula z recese do fáze stagnace, ta německá se vydala opačným směrem. Po zrevidování prvních odhadů se totiž ukázalo, že namísto stagnace hospodářský výkon našeho hlavního obchodního partnera klesá. Důvodem je, podobně jako tomu bylo u nás, útlum spotřeby domácností, respektive pokles kupní síly obyvatelstva. Ukázalo se totiž, že ani německé obyvatelstvo, stejně jako to české, není imunní vůči vysoké inflaci a v době na německé poměry velmi rychlého zdražování mění svoje spotřebitelské návyky, optimistickým očekáváním firem navzdory.
Pokles německého hospodářství jde v posledních dvou čtvrtletích jednoznačně na vrub slabší poptávce domácích spotřebitelů, za kterou můžeme hledat už dva roky trvající pokles reálných mezd postihující naprostou většinu odvětví německé ekonomiky. Nic na tom nemění ani fakt, že je obyvatelstvo v posledních měsících docela optimistické, pokud jde o vyhlídky hospodářství, protože dál omezuje své výdaje a raději šetří na horší na časy. Inflace, byť výrazně nižší než v případě ČR, se tak zcela jednoznačně podepsala na vývoji spotřeby, a tak i celé německé ekonomiky.
Z podrobných statistik lze snadno vyčíst, na čem německý spotřebitel šetří, a nepřímo se tak podívat, zda existují případná rizika této změny nákupních zvyklostí, která by mohla nepříjemně ovlivnit třeba i výkon českého hospodářství. Omezování výdajů je vidět především u nákupů zboží, u služeb naproti tomu až tak významné není. Konkrétně, zatímco více peněz lidé vydávali za bydlení a dovolené, klesaly výdaje za potraviny, oblečení a obuv, nábytek, dopravu a telekomunikace. Méně se utrácelo i za služby domácích restaurací a hotelů, které sice zažily krátký post-covidový boom, avšak v čase zdražujících energií byly mezi prvními položkami, na kterých němečtí spotřebitelé začali šetřit.
Z pohledu objemu reálné spotřeby se německé domácnosti vrací o zhruba dva roky zpět, nicméně ve srovnání s koncem roku 2019, kdy ještě nebylo o covidu vidu ani slechu, je jejich spotřeba o 3,5 % nižší. Pro zajímavost, omezování výdajů v případě českých domácností se ve stejném čase blíží už dokonce deseti procentům. Stejně tak je v nepoměru i propad reálných výdělků, který s sebou výrazně vyšší česká inflace přinesla.
Na příkladu Česka i Německa je vidět, jak nezvykle vysoká inflace dokáže likvidovat kupní sílu obyvatel a měnit jejich nákupní zvyklosti; že se může stát brzdou celé ekonomiky a de facto i hlavní příčinou recese. Pro úspěšný restart hospodářství je proto nutné včasné potlačení inflačních tlaků, aby neměly šanci napevno zakořenit v uvažování firem i spotřebitelů. Zdá se, že se to se zpožděním, ale přece jen, už začíná dařit.
I když zpožděná tvrdá data ani soft průzkumy zatím příliš pro optimistický výhled německé ekonomiky nevyznívají, s klesající inflací by se měla postupně odrazit ode dna domácí poptávka vedoucí k restartu ekonomického růstu. První pozitivní signály už přicházejí z oblasti veřejných i soukromých investic nebo ze zahraničního obchodu. I když v posledním případě jde zatím spíše o dočasný efekt fungování nízkého srovnávacího základu v automobilovém průmyslu. V každém případě od druhého čtvrtletí asi nelze čekat zázraky ani v Německu, a vlastně ani u nás.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
