Recesi ve druhém loňském pololetí vystřídala v první polovině letošního roku stagnace. Jinak se snad o růstu HDP o jednu desetinu snad nedá hovořit. Se zpožděním přicházející čísla dávají tušit, že ani třetí čtvrtletí nebude v ČR ve znamení tolik vyhlíženého oživení, které by ekonomiku mohlo vrátit alespoň na startovací předcovidovou pozici. Přesvědčivá přitom nejsou nejenom tvrdá zpožděná data, ale ani soft ukazatele důvěry nebo třeba indexy nákupních manažerů. Útlum domácí poptávky začíná navíc umocňovat ochlazení přicházející od našeho největšího obchodního partnera, a sice z Německa. Restart české ekonomiky se tak nejspíš opět na čas odkládá.
První tvrdá data z průmyslu, stavebnictví a ze služeb, která jsou nyní k dispozici, jsou za červenec, a nevyznívají rozhodně nijak optimisticky. V červených číslech tentokrát skončil i průmysl, jehož výsledky už řadu měsíců nadlepšuje situace ve výrobě automobilů. Pokud od ní odhlédneme (i když jde o zhruba 15 % celého odvětví), je průmysl v útlumu už zhruba rok. Kromě automotive totiž většina průmyslových oborů omezuje výrobu v důsledku nedostatku zakázek, a část už dokonce začala i omezovat početní stavy zaměstnanců. Když k tomu připočteme srpnové a zářijové odstávky dvou ze tří automobilek způsobené nedostatkem komponent, takže už vlastně ani ve zbytku čtvrtletí nelze na tuto část průmyslu spoléhat jako dříve.
Povzbudivé zprávy nepřicházely na začátku léta ani ze služeb. Maloobchod si sice mohl připsat malé symbolické meziměsíční plus, které ovšem o obratu spotřebitelského chování zatím ještě nic nevypovídá. Ani oblast cestovního ruchu podporovaná rozjezdem domácí a zahraniční turistiky rovněž nevykazuje známky vyloženého boomu. HORECA začínala třetí kvartál v minusu, stejně jako letecká doprava, cestovní kanceláře byly v podstatě meziměsíčně na nule. Nižší sezónně očištěné reálné tržby vykázala pozemní doprava i jinak perspektivní IT. O co méně se dařilo těmto tradičním pilířům odvětví služeb, o to více peněz směřovalo tentokrát – možná nepřekvapivě – do reklamy.
Když si červencová tvrdá data doplníme srpnovými průzkumy nálad a očekávání, obrázek se nám zatím nijak viditelně nevylepší. Velké průmyslové obory nadále trápí (podobně jako v Německu) nedostatek nových zakázek, růst poptávky nečekají s výjimkou maloobchodu a letecké dopravy ani služby. Podobně vyznívají i výsledky za stavebnictví, které zažívá vlnu útlumu investiční aktivity soukromého sektoru, který zasahuje především pozemní výstavbu. Hlavní bariérou růstu se stala nedostatečná domácí i zahraniční poptávka, o jejíž hlavní příčině asi netřeba příliš dlouho spekulovat. Je to totiž přetrvávající vysoká inflace snižující kupní sílu obyvatel a erodující hodnotu jejich úspor. A tak má-li se (nejenom) česká ekonomika navrátit ke konjunktuře, musí v první řadě zbavit tohoto svého inflačního břemene.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
