Přicházející data z ekonomiky stále zřetelněji signalizují útlum české ekonomiky. Ať už jde o indexy nákupních manažerů věstících recesi tuzemského největšího odvětví, slabší stavební zakázky nebo třeba pokulhávající data z cestovního ruchu. V posledním týdnu se k nim přidávají i data z českého trhu práce, na kterém pozvolna narůstá nezaměstnanost a současně ve velkém mizí volná pracovní místa.
Míra nezaměstnanosti se na konci září zvýšila o jednu desetinu procentního bodu na 3,5 %. Na první pohled by to byla jen symbolická změna, kdyby v tomto měsíci nezaměstnanost obvykle spíše neklesala. Není to přitom ani první zvýšení v řadě. Když se navíc podíváme na očištěná data, která odhlížejíc od krátkodobých sezónních úvazků mnohem lépe odkrývají, co se vlastně na trhu práce děje, obrázek už vypadá jednoznačně.
Počty lidí bez práce, respektive míra nezaměstnanosti, se od začátku léta pozvolna zvedají. Nejde o žádný dramatický skok, obdobný tomu v době americké finanční krize nebo v době covidu, avšak posun to rozhodně je viditelný. Část firem ovšem stále nabírá, a proto růst nezaměstnanosti není nijak strmý. Svědčí o tom vývoj počtu umístěných uchazečů o práci nebo pokles počtu volných pracovních míst. Ten je mnohem rychlejší (za poslední rok je jich už o 52 tisíc méně), protože podniky výrazně omezují své náborové aktivity, nicméně v každém případě stále tlumí potenciální nárůst nezaměstnanosti.
Za velkými čísly z trhu práce se tak evidentně skrývají posuny, které nemusí být na první pohled vidět. Podobně jako když v době covidu změnilo zaměstnání rekordní množství lidí, aniž by museli skončit na úřadech práce. To, co naopak ze statistik vyčíst nelze, je propouštění tzv. agenturních pracovníků, k němuž firmy přistupují obvykle hned na začátku. Teprve v případě prohlubujících se problémů s poptávkou totiž dochází i na zaměstnance kmenové.
Co nám tedy poslední data říkají? Minimálně to, že se poměry na trhu práce mění ve směru uvolnění napětí, které zde řadu let panovalo. Navzdory útlumu ekonomiky stále nedochází k razantnímu nárůstu počtu lidí bez práce, existuje zde totiž ještě docela slušná zásoba volných pracovních míst. Situace se však postupně zhoršuje a teprve přelom roku ukáže, jak drtivý je skutečně dopad energetické drahoty v EU. Nakolik firmy přitlačí ke zdi energie a nakolik sami spotřebitelé snažící se omezovat své zbytné výdaje. Obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace i nezaměstnanosti, kterou indikují pravidelné spotřebitelské průzkumy, tak alespoň s výjimkou veřejného sektoru povedou ke snížení rizika mzdové inflační spirály, o níž tak často v posledních měsících hovoří centrální bankéři. Zhoršující se data z trhu práce proto důvod k dalšímu zvýšení sazeb už asi nezavdají.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
