Inflace v ČR opět narůstá, bez očištění o vliv úsporného tarifu dokonce dosahuje necelých dvaceti procent. Přesto na finančních trzích výrazně klesají střednědobé a dlouhodobé úrokové sazby a ty forwardové dokonce naznačují, že se blíží doba snižování úrokových sazeb ČNB. Vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu mohou být minimálně dvě, a sice jedno optimistické a druhé pesimistické. Podle vlastních preferencí se lze přiklonit k jednomu či druhému, avšak jak to nakonec dopadne, ukáže až vývoj v průběhu příštího roku.
V úvodu je třeba říct, že nálada se na finančních trzích nezměnila pouze v ČR, ale i v USA. Přesvědčení o dlouhé době vysokých úrokových sazeb tam vzalo za své poté, co začala klesat americká inflace a současně narostly obavy z nástupu recese. Korekce na českém trhu však byla násobně větší, takže její kořeny asi nemůžeme hledat pouze v očekávané změně přístupu americké centrální banky ovlivňující dění na mezinárodních finančních trzích. České výnosy i delší sazby totiž od této doby poklesly už o více než jeden procentní bod. Byly sice už tehdy hodně nadsazené vzhledem k pravděpodobnému budoucímu vývoji úrokových sazeb ČNB, nicméně překlopení se z totálního inflačního pesimismu do současného (možná až trochu přehnaného) optimismu vypadá přece jen trochu radikálně. Zvlášť když jediné, k čemu u nás v této době došlo, bylo umělé snížení inflace a formální potvrzení propadu české ekonomiky.
Přesto finanční trhy najednou počítají s tím, že už v příštím roce ČNB začne razantně snižovat svoji hlavní úrokovou sazbu, a to rozhodně ne nijak symbolicky, ale minimálně o 125 bazických bodů. Mohou mít samozřejmě nakonec pravdu, avšak základním předpokladem tohoto scénáře je rychlý pokles inflace (optimistické vysvětlení) nebo velmi nepříjemná recese (pesimistické vysvětlení), která by inflaci nakonec sama rychle zastavila, nebo alespoň dramaticky zredukovala.
Obě varianty jsou reálné, nicméně jakou cestou se vydáme ale závisí do značné míře na chování spotřebitelů. Zda budou ochotni akceptovat rychle rostoucí ceny zboží, které třeba ani jinde v EU téměř nezdražuje, nebo se pod tlakem své klesající kupní síly začnou chovat více obezřetně, a tedy i méně sahat do svých rezerv. Nebo jinak, zda se v obavách raději dál uskromní, nebo si řeknou, že své peníze raději utratí, než aby jim je znehodnocovala inflace.
Poslední výsledky maloobchodu nebo vývoj spotřeby domácností napovídají spíše o omezování nákupů, i když na cenách v obchodech to v předvánočním čase ještě (docela logicky) vidět není. Některé obchody či centra zatím oznamují dvacetiprocentní či vyšší nárůsty tržeb, které ovšem teprve s odstupem času potvrdí nebo třeba vyvrátí tvrdá data statistického úřadu. V každém případě, teprve až plné sklady neprodaného zboží u prodejců a výrobců budou mít potřebnou sílu současnou českou inflační „tsunami“ zastavit. Její konec se pak stane i začátkem doby snižování úrokových sazeb, levnějších hypoték a posléze i celkového ekonomického oživení.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
