Konečně dobrá zpráva, chtělo by se říct při pohledu na říjnovou inflaci, která oproti září poklesla skoro o tři procentní body. Namísto osmnáctiprocentní tu máme „jen“ patnáctiprocentní inflaci a finanční trhy jsou hned optimističtější. Po zveřejnění nového inflačního čísla poklesly úrokové sazby na peněžním trhu, kde se obchodují budoucí sazby – tzv. forwardy – o třicet bazických bodů, nižší výnosy najednou investoři požadují u státních dluhopisů i dlouhých kontraktů. A stačilo k tomu vlastně málo…
Za poklesem říjnové inflace rozhodně nemůžeme hledat žádné zlevnění zboží a služeb, ale pouze a jenom rozhodnutí statistického úřadu zohlednit v cenách energií transfer peněz ze státního rozpočtu v podobě tzv. sociálního úsporného tarifu a zrušení poplatků za obnovitelné zdroje. Tento krok má tak velký „protiinflační“ dopad, že bez něj by inflace dále vzrostla na 18,6 %. Paradoxní přitom je, že samotná elektřina v říjnu v podstatě vůbec nezlevnila, jak by napovídala čísla o inflaci, ale jen se vláda rozhodla zaplatit za nás – spotřebitele – pár záloh na dluh.
Rozhodnutí statistiků takto se vypořádat se sociálním tarifem přitom bude ovlivňovat inflaci po tři měsíce. Proto i listopadová a prosincová inflační čísla budou vypadat ve srovnání s těmi podzimními velmi dobře. Problémem ovšem je, že v lednu už efekt tohoto optického zlevnění vyprchá a inflace se začne počítat opět z aktuálních cen energií. Proto namísto rychlého poklesu inflace od začátku roku se dočkáme spíše její stabilizace, zřejmě okolo 16 %.
Radost z nižšího čísla nemůžeme mít, ani když se podíváme do struktury aktuální inflace. Dál totiž zdražují téměř všechny skupiny našeho spotřebního koše. Potraviny jsou meziročně dražší už dokonce o čtvrtinu, služby v hotelech a restauracích stojí skoro o 26 % více než loni, za oblečení a obuv platíme v průměru o 18,5 % více. A tak bychom mohli pokračovat dál až k telekomunikačním a poštovním službám, které na rozdíl od všeho ostatního zdražily jen o 2 %.
Je pravděpodobné, že aktuální administrativní pokles inflace – byť pozitivně naladil finanční trhy – nebude mít obdobně příznivý vliv na výhled inflace nebo dokonce na rozhodování centrální banky. Z pohledu prognózy inflace může mít dokonce efekt negativní, protože o co později se skutečné ceny energií promítnou v inflaci, o to déle jí budou z podstaty jejího výpočtu ovlivňovat. Proto lze jen stěží předpokládat, že by ČNB na nižší než očekávanou inflaci měla v blízké budoucnosti nějak reagovat. Jí sledovaná jádrová inflace totiž poklesla pouze o jednu desetinu procentního bodu na 14,6 % a byla tak fakticky vyšší, než sama centrální banka předpokládala ve své prognóze zveřejněné teprve minulý týden.
Naše inflace je sice výrazně nižší než v září, avšak přílišné ovace si rozhodně nezaslouží.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
