Zatímco němečtí spotřebitelé šetří, tamní firmy hledí do blízké budoucnosti se stále většími obavami. Potvrzují to už několik měsíců pravidelně zveřejňované indexy nákupních manažerů (PMI), index ekonomického klimatu Ifo i zpožděná data o nových zakázkách. Recese německého hospodářství, s nímž to naše je nebývale spojené, tak nejspíš ještě není u konce.
Poslední soft data z německé ekonomiky, a sice červencové PMI, dopadla na výsost tragicky. V průmyslu tento index, který na úrovni 50 bodů dělí období expanze a útlumu, propadl pod hranici 39 bodů a znovu potvrdil, že hlavním problémem tamních firem zůstává slabá poptávka. Firmám sice nahrává zásoba dřívějších objednávek, kterou se zpožděním odbavují, avšak příliv nových zakázek zaostává. Objem nových objednávek za poslední tři měsíce totiž poklesl už o více než 8 %, zatímco výroba zpracovatelského průmyslu se ještě zvyšovala o cca 3 %.
Firmy jasně využívají polštář starších objednávek, který ovšem není neomezený, což potvrzuje i pokles využití stávajících produkčních kapacit nebo právě zveřejněná negativní očekávání pro nejbližší měsíce. Platí to pro tamní významné obory, jako je chemický průmysl, výroba elektrických a optických zařízení nebo strojírenství. Týká se to i tradiční vlajkové lodi německé ekonomiky, a sice automobilového průmyslu, který v ročním vyjádření vyrábí o 14 % méně vozů než před covidem a dokonce o třetinu méně, než byl v časech největší slávy zvyklý.
Velké naděje se vkládaly do služeb, které měly s ústupem inflace rychle naskočit na vlnu růstu. Jak je patrné z posledních průzkumů PMI nebo Ifo, ani tady s nějaký razantním restartem, který by hladce vykompenzoval slabé výsledky průmyslu, zatím počítat nelze. Tedy minimálně do doby, než se spotřebitelé vrátí (pokud vůbec) ke svým dřívějším nákupním zvyklostem. K tomu bude nicméně třeba nejenom zbavit se nadprůměrně vysoké inflace, ale – podobně jako u nás – i nejistoty pramenící v negativních zprávách ze světa businessu.
Hlavní otázkou je, zda německá ekonomika prochází skutečně jen útlumem vyvolaným inflačním šokem, nebo zda prochází zásadní strukturální změnou, jak naznačují některé novinové titulky. Jestli skutečně dochází k masívnímu přesunu německých výrobních investic do teritorií s nižšími cenami energií, přívětivější klima-legislativou, levnější pracovní silou atp. a nezmenšuje se tak potenciál německé ekonomiky. Zda už nepřichází o své dřívější komparativní výhody a ve světle vysoké inflace nebledne značka Made in Germany. Je to zatím jen hypotéza, kterou teprve s odstupem času potvrdí nebo vyvrátí tvrdá data. Prozatím však nic neukazuje ani na přesvědčivý návrat Němců do obchodů, hotelů či restaurací, ani na znovuobjevený zájem o německé zboží v zahraničí.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
