První čtvrtletí ještě ve znamení růstu

6. 5. 2022

Jak minulý týden oznámil statistický úřad, česká ekonomika pokračovala v růstu i v prvním čtvrtletí letošního roku poznamenaném vysokou inflací a počínající válkou na Ukrajině. Podle předběžného výsledku připraveného ještě na základě neúplných dat si tuzemské hospodářství připsalo oproti konci minulého roku 0,7 %, meziročně dokonce HDP vzrostlo o 4,6 %. S ohledem na situaci (a očekávání) je to velmi solidní výsledek, který navíc patří i mezi ty lepší ve srovnání s ostatními zeměmi EU, schopnými doposud svůj ekonomický výkon alespoň předběžně vůbec odhadnout.

Nebyli bychom asi v Česku, kdyby se na číslech nedalo najít nějaké „ale“. Tím je konkrétně nízká srovnávací základna jak z prvního, tak i posledního čtvrtletí loňského roku, kdy na tuzemské firmy a domácnosti doléhal tzv. lockdown. Z nižšího základu se pak samozřejmě lépe roste, jak ostatně potvrzují aktuální čísla z maloobchodu i dalších služeb, které stojí právě za posledním výsledkem české ekonomiky. Nic dalšího se zatím příliš vyčíst z předběžných výsledků vlastně ani nedá, proto s nějakým hlubokým závěrem bude rozumnější vyčkat až do zveřejnění podrobných statistik na konci měsíce.

I když dosavadní předběžné výsledky ekonomiky vyznívaly pozitivně, nelze přehlížet problémy, s nimiž se tuzemské hospodářství musí stále vypořádávat. Ať už je to ztráta trhů na východě, přetrvávající problémy se zahraničními dodávkami surovin a komponent do výroby, zboží do obchodu, nebo nefungující, a přitom stále drahá logistika v Asii – a v neposlední řadě zmíněná vysoká inflace, podepisující se na ziskovosti firem i na kupní síle domácností.

Post-covidový restart, s nímž po pandemii počítaly výhledy finančních trhů i mezinárodních institucí, tak bude přece jen méně svižný, a navíc se dostaví nejspíš i později, než se předpokládalo. Stagflace, jako jedno z rizik ohrožujících vývoj nejenom české ekonomiky, už sice okupuje mediální prostor, ale dle mého soudu zatím stále ještě zůstává méně pravděpodobnou variantou. Inflaci by časem měla postupně zkrotit ČNB prostřednictvím úrokových sazeb a o ekonomický růst by se měly postarat zejména investice. Ať už ty soukromé – zaměřené na do nových technologií, úspor energií či tzv. cirkulární ekonomiky, tak i ty veřejné. Peníze na tyto projekty má ČR zajištěné jak z rozpočtu EU, tak i z dodatečného balíčku zhruba sto devadesáti miliard korun v rámci plánu obnovy. A kdy jindy investovat, než když ekonomika míří do útlumu…


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky

Tragický výsledek brexitu?

Tragický výsledek brexitu?

Čas znovu přepisovat odhady?

Čas znovu přepisovat odhady?

Banka CREDITAS je nově v panelu bank pro určení sazby PRIBOR

Banka CREDITAS je nově v panelu bank pro určení sazby PRIBOR