Leckdo si jistě pamatuje dobu velmi černých scénářů předpokládajících, jak zle si povede britská ekonomika po odchodu z EU. Jak se propadne britský HDP, sníží se životní úroveň, zastaví zahraniční obchod, vzroste inflace, Londýn ztratí pozici finančního centra apod. Vypadá to však, že až na problémy na trhu práce a počáteční nedostatek některého dováženého zboží si britská ekonomika zrovna dramaticky zle nevede.
Británie opustila EU na konci ledna 2020, tedy zrovna v době, kdy se v Evropě začala rozšiřovat pandemie covidu. Pokles ekonomiky o více než deset procent v tomto roce proto nelze zdaleka jen připisovat rozvodu s EU. Stačí se podívat na eurozónu, která v daném roce odepsala 6,1 %, nebo třeba Španělsko s více než jedenáctiprocentním poklesem. Británie navíc tento svůj startovací a covidový útlum dokázala poměrně rychle smazat, takže už za dva roky byla opět na svém, na rozdíl třeba od ČR, která to nedokázala dodnes.
Útlum exportu, který byl spojený s oběma událostmi roku 2020, se časem podařilo vyrovnat a díky vyššímu vývozu služeb se vnější bilance Británie v podstatě neliší od předcovidových let. Objem exportu a importu se zeměmi EU dál díky předchozí provázanosti ekonomik a obchodní dohodě dokonce pozvolna narůstá. Průmyslová výroba je aktuálně o 2,2 % vyšší než v roce 2019, v případě produkce dopravních prostředků o téměř 17 %. Pro ilustraci se můžeme podívat na Německo, kde je průmyslová výroba o 10 % nižší a automotive dokonce o 18 %.
Drama, jak naznačují čísla, se neodehrálo ani na trhu práce. Nezaměstnanost po brexitu nevzrostla, pracovníci firmám i veřejnému sektoru spíše ještě více chyběli (s tím, jak část zahraničních pracovníků odešla v době covidu), takže se zrychlil růst nominálních pracovních nákladů. Jestli lze mluvit o nějakém skutečném problému, tak to jsou veřejné finance, které si nevedly po brexitu a covidu příliš dobře, nicméně alespoň primární saldo (schodek po odečtení úroků z dluhu) se postupně dostalo do rovnováhy, zatímco úrokové náklady na dluh se průběžně zvyšovaly s růstem úrokových sazeb na hlavních trzích.
Suma sumárum, kombinace brexitu a covidu se na vývoji britské ekonomiky jednoznačně negativně podepsala, ale nešlo o výrazně horší dopad než v případě řady unijních zemí. Nenaplnilo se množství černých scénářů, které předpovídaly neúspěch britské ekonomiky po ukončení členství v EU. Britská ekonomika jako velká a významně soběstačná ekonomika dokázala toto nepříznivé období ustát bez ekonomického zhroucení nebo jinak srovnatelné katastrofy. Neznamená to ovšem, že by si v EU nemohla vést lépe než mimo ni, ale jen to, že se s brexitem dokázala vypořádat poměrně rychle a celkem hladce. A že onen desetiprocentní pokles, který se někdy bez kontextu připomíná, je už dávno zapomenut.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
