V prvním květnovém týdnu zasedala nejenom ČNB, ale i ECB a americký Fed. Zatímco zahraniční centrální banky zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, ta česká navýšením sazeb jen pohrozila. V době, kdy ČNB její vlastní prognóza vybízela ke zpřísnění měnové politiky, česká centrální banka trvala na stabilitě sazeb. Nyní, když všechny její tři scénáře předpokládají stabilitu sazeb, to vypadá, že se v bankovní radě začíná formovat jasné jestřábí křídlo.
Poslední zasedání české bankovní rady do jisté míry překvapilo i nepřekvapilo. Začněme u očekávaného, a sice u dlouhodobé stability úrokových sazeb. ČNB opět potvrdila, že doba vysokých úrokových sazeb bude zřejmě delší, než si finanční trhy připouštějí. Podle očekávání rovněž guvernér oznámil, že i na příštím zasedání se bude hlasovat o stabilitě nebo o zvyšování úrokových sazeb, tedy rozhodně ne o jejich poklesu. Tím, co skutečně překvapilo, však byl výsledek hlasování. Jen těsnou většinou totiž neprošel návrh na zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Pro zpřísnění měnové politiky se totiž nenašel pouze jeden hlas – jak bylo v poslední době zvykem – ale hned tři.
I když návrh na vyšší sazby neprošel, je zajímavé, jakou podporu získal s ohledem na vyznění prognózy i alternativních simulací, na jejichž základě se bankovní rada rozhoduje. Zatímco předchozí dvě prognózy (podzimní a zimní) přímo ke zvýšení úrokových sazeb vybízely, pro zvýšení sazeb hlasoval pouze jeden ze sedmi centrálních bankéřů. Nyní, když všechny scénáře stojí na stabilních sazbách, jsou zde už hlasy tři. Které to byly – což je docela důležitá informace o rozložení sil v radě – se dozvíme až v pátek.
Čeká nás tedy napínavý měsíc, během kterého bude třeba pečlivě sledovat a analyzovat nejenom inflační čísla, ale i statistiky mezd, kterým někteří členové bankovní rady přikládají zásadní význam. Obava ze vzniku mzdově-inflační spirály v ČNB stále přetrvává, a proto zpožděné výsledky mezd za první kvartál mohou do jisté míry rozhodnout o nastavení úrokových sazeb už během června. Významnou roli, jak ostatně jasně naznačil guvernér na tiskové konferenci, sehraje i podoba konsolidačního balíčku, který připravuje vláda. Jak bude vypadat, respektive jak moc bude restriktivní, je nicméně stále ještě velmi nejasné. Jestli sazby půjdou nahoru, nebo zůstanou stabilní, se v tuto chvíli odpovědně vlastně ani nedá říct. Jako pravděpodobnější se nicméně jeví stabilita, a to tím spíše, když zahraniční centrální banky začínají být se zvyšováním sazeb opatrnější.
Fed i ECB své sazby navýšily shodně o 25 bazických bodů, nicméně směr, jak chtějí postupovat dále, rovněž docela zamlžily. Žádný jasný guidance se tentokrát nepodává, zdůrazňují se nová data z ekonomiky atp. Takže tím spíše budou další měsíc v centru pozornosti opět nejenom inflační čísla, ale i trh práce a v USA i kondice bankovního sektoru. Zatím to vypadá tak, že Fed směřuje k pauze a ECB si k sazbám ještě čtvrt procentního bodu v červnu přirazí. Jestli se na druhou stranu alespoň něco zdá jako nepravděpodobné, tak je to rychlý pokles sazeb ve druhé polovině roku, na nějž finanční trhy ve velkém sází.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
