I když první únorový týden nebyl na nové zprávy z ekonomiky rozhodně chudý, pozornost finančního světa mířila primárně na zasedání evropské a americké centrální banky, které podle očekávání zvýšily úrokové sazby a naznačily, jakým směrem se bude ubírat jejich politika v příštích měsících. Své letošní první měnové jednání měla i ČNB, která na rozdíl od Fedu a ECB už své sazby od loňského června nezvyšuje, i když má s inflací mnohem větší problém než americká nebo evropská ekonomika.
Americký Fed dostál očekávání a svoji hlavní úrokovou sazbu tentokrát navýšil jen o čtvrt procentního bodu na 4,50-4,75 %. Je vidět, že ve svém protiinflačním úsilí už s ohledem na vývoj ekonomiky i jasné desinflační trendy polevuje. Neznamená to, že únorové zpřísnění měnové politiky bylo posledním, nicméně ke svému konci se již nepochybně přiblížilo. V březnu tak může dojít k finálnímu navýšení sazeb, které ovšem nebude zdaleka znamenat konec zpřísňování měnové politiky. Na rozdíl od ECB totiž americký Fed provádí tzv. kvantitativní utahování, což neznamená nic jiného, než že úspěšně stahuje z trhu dolary „vytištěné“ v časech covidu. Postupuje s razancí 95 mld. USD měsíčně a na jeho bilanci už to začíná být pomalu vidět. Inflační peníze tak ubývají, nicméně s ohledem na jejich množství bude Fedu jejich neutralizace (chcete-li likvidace) trvat ještě několik let.
I ECB hodlá začít s „pálením“ eur, avšak až v březnu a s daleko pomalejším tempem. Nejprve má jít jen o 15 mld. EUR měsíčně, o něž sníží reinvestice splatných dluhopisů z jejího portfolia, a teprve s ohledem na situaci na trhu se rozhodne, zda ve druhé polovině roku přece jen nezrychlit. Vzhledem k tomu, že ECB v předchozích čtyřech letech „natiskla“ něco přes 4 biliony eur, jde zatím spíše jen o symbolické gesto. V každém případě s razancí v navyšování úrokových sazeb na rozdíl od Fedu ECB nepolevuje a od února je zvyšuje o dalších 50 bazických bodů. S ČNB srovnatelná depozitní sazba se tak dostává na úroveň 2,50 %, tedy nejvýše za posledních 15 let. Zároveň ECB jasně říká, že dalších padesát bodů přidá i na březnovém zasedání.
ČNB na rozdíl od Fedu a ECB své úrokové sazby už více než půl roku ponechává beze změny. S jejich zvyšováním začala mnohem dříve a také je dostala na podstatně vyšší úroveň. Hlavní úroková sazba – dvoutýdenní repo sazba – tak setrvává na sedmi procentech a nejinak tomu bude zřejmě i v následujících měsících. Dvouciferná inflace jí vlastně v tuto chvíli ani nic jiného neumožňuje, i když ji tato politika za poslední rok stála na úrocích zhruba 150 mld. korun.
Mezinárodní měnový fond nebo dokonce i vlastní prognóza sice stále ještě ČNB vybízí ke zvýšení sazeb, finanční trhy ale mají jasno, že dál se už budou korunové sazby jen snižovat. A to ještě v letošním roce. Nikoliv kvůli silné koruně, protože s tou je evidentně ČNB spokojená, ale zřejmě díky příznivějšímu inflačnímu výhledu. Nakolik je takové optimistické očekávání reálné, může napovědět už lednová inflace, která bude zveřejněna až 10. února. Je asi tím nejvýznamnějším inflačním číslem, protože zohledňuje nové ceníky obchodníků, pronajímatelů, energetických společností a dalších firem, s nimiž přicházejí právě na začátku roku. Nezbývá proto, než si na nové inflační číslo ještě chvíli počkat.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
