Konec roku bývá tradičně ve znamení bilancování a výhledů na rok následující. Poslední léta však ukázala, jak ošemetné mohou takové předpovědi být. Zvlášť když po šesti relativně klidných letech přišla z dalekého východu pandemie covidu, kterou letos v únoru vystřídala válka na Ukrajině. Obě tyto události přepsaly nejenom všechny tehdejší ekonomické výhledy, ale do Evropy přinesly téměř zapomenutý fenomén dvouciferné inflace, která se stala brzdou ekonomického růstu i likvidátorem části úspor. Navíc se stala jedním z hlavních trendů, které nás budou nejspíše ovlivňovat i po většinu roku 2023.
Česká ekonomika se vlastně ani neotřepala z ekonomického propadu po pandemii a už čelí další recesi, tentokrát způsobené především vysokou inflací. Jejím důsledkem je totiž výrazný propad kupní síly velké části tuzemských domácností snižující jejich spotřebu i investice do bydlení. Ačkoliv ve druhé polovině příštího roku už nejspíše dojde k výraznému poklesu inflace, trend snižování reálné kupní síly zde pravděpodobně po většinu nového roku zůstane.
Nejspíše ovšem nebude až tak výrazný jako ten letošní. I když všude kolem sebe vidíme, jak rychle ceny rostou nebo jak se neustále rozebírají především proinflační rizika, stojí za pozornost si všimnout i pozitivních momentů, které by nepříznivý inflační trend mohly zastavit, a dokonce rychleji, než si myslíme, i zvrátit. Na prvním místě je třeba v tomto směru zmínit pokles cen surovin, ke kterému už řadu měsíců dochází, i když na inflaci – snad s výjimkou pohonných hmot – zatím příliš vidět ještě není.
Příznivý vývoj v posledních týdnech zaznamenávají i ostře sledované trhy s elektrickou energií a plynem. Rizikové přirážky u obou těchto komodit nejenom díky příznivějšímu počasí klesají a plyn už stojí mimochodem méně než před začátkem války na Ukrajině. Je přitom velmi pravděpodobné, že s každým dalším otevřeným LNG terminálem bude tento trend pokračovat, protože znamená posílení energetické nezávislosti zemí EU na dodávkách z Ruska, respektive zvýšení jistoty naplnění zásobníků na novou topnou sezónu.
Pozitivní trend navíc nevykazují pouze komodity, ale třeba i nákladní lodní doprava, jejíž ceny se konečně po covidu znormalizovaly. Například v případě kontejnerů dopravovaných z Číny do Evropy propadly ceny meziročně téměř o 90 % v důsledku nižší poptávky, respektive slabší vytíženosti dopravců. I zde, jako v případě některých komodit, se tak konečně vracíme k cenám běžným před pandemickým šokem.
Tlak poptávky by však mohli pocítit i sami prodejci a poskytovatelé služeb. Dosavadní výrazný růst cen zboží a služeb vede k tomu, že si lidé nyní za stejné peníze koupí výrazně méně, nechtějí-li či nemohou-li sáhnout do svých úspor. A rozhodně méně nakupují, nikoliv jen v posledních měsících, ale v podstatě už rok. Reálně méně se utrácí za zboží i za služby, a tak obchodníci mohou brzy stát před rozhodnutím, zda zlevnit, nebo mít raději sklady plné neprodaného zboží.
Tak, jako nás inflace nepříjemně překvapovala téměř po celý letošní rok, proto může dojít konečně k tomu, že nás v roce novém překvapí pozitivně. Do značné míry je to na nás, spotřebitelích a investorech, kteří svým rozhodováním k inflaci doposud přímo spíše přispívali. První signály konce inflace už přicházejí z realitního trhu a brzy je, doufejme, budou následovat i další.
Do nového roku proto nezbývá než si popřát nejenom pevné zdraví, ale i co nejnižší inflaci.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
