Podle očekávání ponechala bankovní rada ČNB úrokové sazby i v září beze změny. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, se tak už od loňského června nachází na úrovni sedmi procent. A ještě nějaký čas na tomto čtyřiadvacetiletém maximu zůstane. Proč? Protože inflace je stále ještě daleko od cíle a inflační výhled pro následující rok je zatím více než nejistý. ČNB proto zatím nemá se sazbami kam pospíchat, i když finanční trhy mohou být přesvědčeny třeba o opaku.
Asi hlavní informací, která ze zářijového zasedání bankovní rady vyplynula, byl fakt, že se ke snížení sazeb nikdo z jejích členů ani nepřihlásil. Znamená to, že centrální banka zůstává ve svém postoji jednotná, i když platná prognóza nabádala ke snížení úrokových sazeb už ve třetím čtvrtletí, a to nikoliv k symbolickému. Vychází totiž ze základního principu, na kterém je cílování inflace založené, a sice na pravidelném vyhodnocování inflační prognózy s cílovou hodnotou. Prognóza nicméně stojí na celé řadě předpokladů, které se mohou nebo spíše nemusí naplnit, a to zvlášť v době nestabilních cen energií všeho druhu.
Určitě nemusíme pochybovat o tom, že po podzimním zakolísání inflace způsobeném uměle sníženým srovnávacím základem z loňského roku, inflace na začátku toho příštího prudce poklesne. Otázkou ovšem je, jak moc, a zda natrvalo. A v neposlední řadě, jestli stejný skok zaznamená i jádrová inflace, jejíž momentum se v posledních třech měsících dokonce vzorně nachází v těsné blízkosti cílových dvou procent. Jak to skutečně bude, lze jen a pouze spekulovat a bohužel tuto informaci nebude mít ČNB k dispozici ještě ani na únorovém zasedání.
Pokud inflaci kromě srovnávacího základu zbrzdí i dosavadní pozitivní vývoj cen komodit, zlevňování dopravy, vcelku stabilní koruna nebo posun sazeb DPH, bude to jen dobře. Jak ale inflace zareaguje na obnovený růst poptávky, s nímž lze pomalu a jistě počítat, když současně dojde i pozitivnímu obratu ve vývoji kupní síly? Zatímco doposud ceny na rekordní útlum poptávky nereagovaly poklesem, dá se spoléhat na to, že v dobách konjuktury budou rovněž netečné? Těžko říct. Proto nezbývá než zatím jen vyhodnocovat přicházející data, ladit prognózy a postupovat opatrně tak, jako se mimochodem očekává i od velkých centrálních bank.
Ani Fed, ani ECB ve světle klesající celkové i jádrové inflace zatím nehovoří o snižování úrokových sazeb vědomy si toho, že by tím mohly vyslat velmi silný signál do ekonomiky. Ve chvíli, kdy totiž centrální banka poprvé sníží sazby, dá současně velmi jasně najevo, že inflace přestává být problémem. Po třech letech, kdy se u nás spotřebitelské ceny celkově zvýšily skoro o třetinu a inflační očekávání se pohybují ode zdi ke zdi, si lze dovolit raději trochu promeškat správný okamžik ke snížení sazeb než začít s uvolňováním měnové politiky předčasně. K prvnímu, v podstatě jen kosmetickému poklesu sazeb, by tak mohlo dojít nejdřív na přelomu roku.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
