Akcie je cenný papír, který vydává akciová společnost. Existuje mnoho typů akcií, pro běžné investory jsou zajímavé hlavně ty, které jsou veřejně obchodovatelné na trhu cenných papírů (burze).

Investoři při investování do akcií obvykle očekávají růst jejich tržní ceny, která je dána nabídkou a poptávkou na finančních trzích. Důležitý je také případný dividendový výnos, který lze vyplatit z dosaženého ročního čistého zisku (po zdanění), a o jehož výši rozhoduje valná hromada akcionářů společnosti.

Výraznou výhodou akcií je jejich likvidita – možnost cenné papíry rychle prodat a směnit je tak zpět na finanční hotovost. Investování do akcií zvyšuje pravděpodobnost vyššího výnosu, avšak vždy za cenu podstoupení odpovídajícího rizika. Podmínkou je ale dobrá znalost trhu, která je pro investora často časově velmi náročná.

Podílový list vydaný podílovým fondem je cenný papír, který dokládá podíl investora na majetku v podílovém fondu. Shromážděné peněžní prostředky od investorů jsou dále investovány v rámci předem stanovené strategie fondu. Oproti akcionářům u akciových společností nemají podílníci u podílových fondů přímý vliv na činnost fondu. Podílové listy nejsou obchodovány na burzách, jejich nákup a zpětný odkup probíhá přes fondem stanovené distribuční partnery.

Nejčastějším typem fondů, do kterých investují běžní investoři z řad občanů, jsou otevřené podílové fondy. Cenu, za kterou se podílový list prodává a zpět vykupuje, stanovuje investiční společnost, a to podle férového ocenění majetku v podílovém fondu.

Existují i uzavřené podílové fondy, kdy investiční společnost nemá povinnost zpětného odkupu podílových listů. Uzavřené podílové fondy mají stanoven minimální počet podílových listů a dobu, po kterou budou podílové listy vydávány.

Investiční akcie je cenný papír vydávaný investičním fondem, např. akciovou společností s proměnným základním kapitálem (SICAV). S těmito akciemi je spojeno právo na jejich odkoupení na žádost jejich vlastníka na účet společnosti, nebo podfondu, k němuž byly vydány. Odkoupením investiční akcie zanikají.

Mezi oblíbené formy investice do investičních akcií patří v Evropě investice do speciálních fondů nemovitostí. Tato forma je nejvíce využívána v Německu. Nemovitostní fondy investují především do pozemků, komerčních i rezidenčních projektů či do podílů v nemovitostních společnostech. Část aktiv pak mají tyto fondy v likvidních aktivech (často hotovost na účtech v bankách).

Dluhopis je cenný papír, který svému majiteli uděluje dvě zásadní práva: právo požadovat splacení dlužné částky ve jmenovitých hodnotách a právo na vyplacení stanovených výnosů za podmínek daných při vydání dluhopisu. Způsob, jakým se dojde k výši výnosu, je u dluhopisů stanoven předem. Vydávat dluhopisy může prakticky kdokoliv, v praxi jsou nejčastějšími emitenty státy, korporace a nadnárodní instituce.

Pokud je při vydání dluhopisů pevně stanovena výše úrokového výnosu, jde o tzv. fixní kupon. Pokud je naopak stanoven mechanismus pro určení výše úrokového výnosu, jde o dluhopis s plovoucím kuponem.

Dluhopisy mají nižší likviditu oproti akciím, tato nevýhoda je ale vyvážena velkou výhodou: předem známým výnosem. Některé korporátní dluhopisy nejsou na sekundárním trhu obchodovatelné, z pohledu investora tedy nejsou likvidní. U těchto dluhopisů se investor konečné výplaty financí (jistiny) dočká až k datu splatnosti; to se netýká výnosu z kupónů, které investor dostává průběžně podle plánu stanoveného emisními podmínkami.