Pořizovat dětem vlastní bankovní účet. Má to vůbec smysl? A je to výhodné?
Když se dělal v roce 2018 velký průzkum mezi dětmi na téma, zda by chtěly mít vlastní bankovní účet, výsledky byly dost jednoznačné. Z dětí a mladých lidí mezi osmi až osmnácti lety už jej přes polovinu mělo, dalších 41 % by o něj stálo a jen 5 % jej nechtělo.
A proč o něj tolik stojí? V podstatě ze stejných důvodů jako my dospělí. Chtějí si vybírat z bankomatu, nemuset nosit hotovost a platit v obchodech kartou (nebo ještě lépe mobilem), mít rychlý přehled o svých penězích a také nějaké zhodnocení pro úspory (na rozdíl od mincí v prasátku).
Z pohledu rodičů je dětský účet fajn věc. Děti se učí samostatnosti v hospodaření s penězi a současně zde existují nástroje, jak si udržet rozumnou míru kontroly.
Pokud budeme dětem vybírat dobrý účet, měli bychom se na něj podívat ze tří úhlů pohledu.
První: dospělácký. Jsou s účtem spojeny nějaké poplatky? Je na něm nějaké (ideálně co nejlepší) úročení? A naopak, má zadarmo něco užitečného navíc? Třeba neomezené výběry z bankomatů doma i ve světě zdarma? A má dobré směnné kurzy, když si člověk třeba něco objednává ze zahraničí? Může být k účtu vydána oddělená virtuální karta na online platby?
Druhý: dětský. Má účet intuitivní rozhraní, aby se dobře ovládal a člověku bylo hned jasné, kolik má peněz a jaké byly toky? Umí to elegantně ukázat na jednoduchých grafech? Má dobré, a přitom snadno ovladatelné bezpečnostní prvky, ideálně biometrické, jako je fotka obličeje nebo otisk prstu? Má dobrou appku do mobilu? A dá se propojit s Apple Pay a Google Pay?
A konečně třetí: rodičovský. Dá se k účtu přistupovat z vlastního internetového bankovnictví a zkontrolovat, co se na něm děje? Dají se snadno nastavovat a měnit limity?
V nabídce CREDITAS je Richee účet Junior pro děti a mladé od šesti do 18 let, který tohle všechno umí a pro zůstatek do 50 tisíc má skvělé úročení. A k němu se dá pořídit i spořicí účet pro děti, aby byla mozaika kompletní.
