Mít nějakou rezervu pro rodinné hospodaření je určitě rozumná věc. Protože stát se může cokoli – ztráta práce, nemoc… Jak tedy na to? Kolik si ukládat a kolik mít naspořeno? A jakou formu spoření zvolit?
První věcí je rozdělit si, na jaké účely spořím a kolik peněz budu zhruba potřebovat, kdyby se něco stalo. Pro základní „pohotovou“ rodinnou rezervu se doporučuje mít kolem tří- až šestinásobku měsíčních rodinných výdajů. Pokud tedy za měsíc vydáte celkem 40 tisíc, měli byste mít v základních úsporách alespoň 120 tisíc.
Nejzákladnější část rezervy, tedy onen zhruba trojnásobek výdajů, by měla být po ruce ihned, když ji budete potřebovat. To znamená, že by tu neměla být žádná (a nebo jen velmi krátká) výpovědní doba. Jako možné nástroje se tedy dá zvolit klasická hotovost v polštáři (která ale nenese vůbec žádný úrok a mohou vám ji vzít třeba zloději), běžný účet (opět bez úročení, ale už bezpečnější) nebo spořicí účet. Ten má výhodu v úročení zůstatku, přitom peníze si na svůj běžný účet můžete převést okamžitě. Mezi nejlépe úročené spořicí účty na českém trhu dlouhodobě patří Spořicí účet + v CREDITAS.
Když už tuhle základní rezervu máte, je na místě se podívat i po dalších produktech, které bývají o něco výkonnější.
Státem podporované nástroje, jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění, jsou určitě dobré, ale hodí se především na dlouhodobé spoření, nikoli jako rezerva. Jejich doba trvání je dlouhá a předčasný výběr doprovázejí značné sankce (a třeba také nutnost dodanit příjmy, pokud jste si příspěvek na penzijko odepisovali z daní).
Pro rodinnou rezervu jsou zajímavým řešením termínované vklady. U CREDITAS si můžete vybrat z různě dlouhých dob vkladu, úročení je zajímavější než u spořicího účtu.
Pokud hledáte další možnosti zhodnocení úspor, můžete si přidat třeba podílové fondy. Měli byste ale předem vědět, že investování je obecně během na delší trať a není univerzálním produktem vhodným pro každého. Dá se na něm vydělat víc, hodnota investice ale mívá v čase výkyvy, a to i u konzervativních odvětví. Investice není pojištěna a v případě negativního vývoje může klient přijít o celou svou investici.
Na závěr poslední rada, která se týká správného spoření. Určitě je dobré tvořit rezervu z mimořádných příjmů, třeba pokud dostáváte roční odměny. Zdravým zvykem je ale odkládat si každý měsíc z příjmu malou část stranou, nejlépe formou trvalého příkazu, aby vás penízky „nelákaly“ k utrácení. Obvykle se doporučuje spořit mezi 5 až 10 % příjmu, je ale jen na vás a vašich možnostech, kolik a kam si odložíte.
