Už za necelé dva týdny nastoupí do úřadu nový americký prezident, o němž bylo už v Česku napsáno mnoho převážně nelichotivého, a jeho administrativa. Přesvědčivě zvítězil v listopadových volbách především díky svému ekonomickému programu a záměrům v oblasti nelegální migrace. Právě ekonomický program stojící mj. na zvýšení cel vyvolal řadu relevantních diskusí o škodlivosti protekcionismu pro mezinárodní obchod a jeho inflačních důsledcích. Cla jsou ovšem pouze jedním dílkem programu nového šéfa USA, navíc ani ne nejdůležitějším, který proto nemusí být a priori odsouzen k neúspěchu.
V první řadě je třeba říct, že ke zvyšování cel přistoupily nedávno USA i EU, takže nejde rozhodně o žádný dávno zavržený archaistický nástroj obchodní politiky. Hojně se využívá k ochraně vlastního trhu (viz evropská cla na čínská auta), ale slouží i jako rázná pobídka k jednání s obchodními partnery. A platit to může i právě v případě nové americké vlády, která chce takto „zatočit“ se zeměmi, s nimiž mají USA velké obchodní deficity.
Cla i v tomto případě slouží k posílení vyjednávací pozice a současně je možné je chápat i jako silnou pobídku pro zahraniční firmy k tomu, aby na takto více chráněném americkém trhu začaly přímo podnikat. Aby přesunuly svoji produkci právě na trh obsluhující cca 335 milionů ve světovém srovnání slušně finančně zajištěných obyvatel. A není to samozřejmě jediná pobídka, protože hned ta další – avizované snížení korporátních daní – atraktivitu USA pro zahraniční firmy dál zvyšuje.
Třetím nepřehlédnutelným pilířem nové politiky mají být levné energie. Ty už v podstatě USA nabízejí, podíváme-li se na ceny elektrické energie nebo plynu pro business ve srovnání se zeměmi EU. Výhoda v podobě třetinových cen elektřiny nebo čtvrtinových u plynu je nepřehlédnutelná už nyní. Na rozdíl od EU mají USA i sílu stanovovat, respektive ovlivňovat, ceny energií díky své pozici lídra v těžbě ropy a zemního plynu, a proto nová americká administrativa bude mít možnost tuto konkurenční výhodu dál zvyšovat a energie pro tamní trh de facto ještě zlevnit.
Čtvrtým pilířem programu pak má být odstraňování byrokracie a ústup od „klimatických“ závazků USA. Méně papírování, razítek a regulací může být v časech bující evropské byrokracie dalším stimulem pro neamerické firmy, aby právě o svém přímém působení americkém trhu začaly vážně uvažovat. Od zeleného úsilí se mimochodem začíná odklánět i tamní finanční sektor, a proto financování nezelených projektů tam bude mít na rozdíl od EU šanci dostat zelenou. Otevírá se tak prostor pro posílení surovinové bezpečnosti, která je v časech technologického boomu jedním ze základních předpokladů úspěchu.
Je možné, že politika staronového prezidenta přinese – jak předpokládají finanční trhy – dočasně mírně vyšší inflaci a pomalejší návrat k neutrálním úrokovým sazbám. Na druhou stranu má tato politika velkou šanci zvýšit ekonomický růst i potenciál USA, podpořit zaměstnanost a mzdy a v konečném důsledku posílit pozici USA v mezinárodním obchodě. Proto nemá smysl vyzobávat jedno opatření (cla), které navíc slouží především jako beranidlo k jednání, a ihned zatracovat vše, co s novým prezidentem USA přichází. Je spíš potřeba se na nové, ještě mnohem konkurenčnější, USA připravit. Jestli je toho vůbec EU schopna, se už brzy uvidí.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
