Unijní země ztrácí pod tíhou vysokých cen energií a přemíry regulací konkurenceschopnost na zahraničních, ale fakticky i domácích trzích. Asi nejlépe je to vidět na našem nejbližším a zároveň největším obchodním partnerovi – Německu, které prochází dlouhodobou deindustrializací vedoucí až k už nevyhnutelné změně dřívějšího business modelu s nižším potenciálem. Typickým příkladem je dřívější německá vlajková loď – automobilový průmysl, který postupně ztrácí na významu, což potvrzuje jak jeho klesající podíl na HDP, tak i počet vyrobených automobilů, který se za posledních sedm let smrsknul o 35 %. Je to vlastně už dlouhodobý trend, který zůstával více méně bez velkého povšimnutí, dokud se nezačalo mluvit o dříve nepředstavitelném zavírání továren. Začíná se proto opět mluvit o šrotovném, které se tak osvědčilo již dříve, když problémy automobilového průmyslu za nemalého přispění německého daňového poplatníka alespoň na čas odsunulo do budoucna.
Dotace se však už nemusí stát spásou jen pro německý automobilový průmysl, ale tentokrát i pro celou unijní ekonomiku, jak naznačuje zpráva bývalého guvernéra ECB. Sice ještě ani neskončilo čerpání z obrovského fondu obnovy a už vůbec se nevyhodnotil efekt využití tohoto bezprecedentního balíku, nemluvě o tom, že se zatím nenašly dostatečné zdroje na jeho splácení, ale už je tu ve vzduchu balík ještě mnohem větší. Nepochybně krátkodobě může podpořit růst, ostatně jako téměř každý dluh, ale jestli posílí potenciál evropské ekonomiky, zlepší její konkurenceschopnost, zlevní energie nebo unii debyrokratizuje, je více než nejisté. Zvlášť když by o jeho využití měla rozhodovat právě evropská byrokracie, která se na ztrátě konkurenceschopnosti Evropy sama podílela. Svého času mělo být receptem na problémy unie „více unie“, nyní to má být nejenom „více unie, ale především více dotací“… samozřejmě na dluh. Na německém šrotovném ČR dobře vydělala, když se na něm svezla jako černý pasažér. Na navrženém dotačním tsunami by se však už podílela nejenom jako příjemce, ale také jako dlužník.
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.