V tuto chvíli sice ještě není uzavřeno třetí čtvrtletí, takže o růstu ekonomiky v tomto období můžeme zatím jen spekulovat, avšak už začínají přicházet nová soft data o situaci na začátku kvartálu čtvrtého. Moc příznivě sice nevyznívají, avšak nějakému nadcházejícímu hospodářskému dramatu také nenasvědčují. Na první pohled některá vypadají dokonce pozitivně, ale jako vždy v takovém případě stojí za to se podívat, co se za jejich zlepšením vlastně skrývá. Jestli je to spíše jen víra podnikatelů v lepší zítřky, nebo jde o reálné pozitivní fundamenty v podobě například vyšší poptávky.
Když se nejprve podíváme na říjnové předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně, tak to první, čeho si stejně jako finanční trhy všimneme, bude celkové zlepšení PMI oproti září. Znamená to ovšem, že mizérie evropského průmyslu končí a vše se v dobré obrací? Ne tak docela, právě proto, že nové zakázky dál klesají (a to dokonce i ve službách), takže samotné aktuální zlepšení je postaveno spíše na schopnosti firem rychle dokončovat starší objednávky, které samozřejmě tím pádem ubývají. Svou roli samozřejmě sehrává i subjektivní přesvědčení, že brzy už přece jen musí dojít k obratu. Že by ovšem tolik vyhlížená změna doposud negativních trendů už nastala, zatím nic nepotvrzuje.
Podobně měkce vyznívají i české říjnové ukazatele důvěry podnikatelského sektoru. Lepší sentiment v průmyslu rovněž nestojí na přílivu nových objednávek, jako spíše na očekávání, že během tří měsíců se situace zlepší. Ve službách naproti tomu přichází ochlazení nálad poté, co ještě nedávno nadpoloviční část firem neviděla žádné překážky pro svůj další růst. Nyní, zdá se, začínají zdejší podnikatelé ve světle stávajících vlastních výsledků své optimistické plány pro nejbližší měsíce mírně krotit.
Zatímco tuzemský podnikatelský sektor je celkově spíše skeptický, mezi spotřebiteli zavládl optimismus. Z nejnovějšího průzkumu vyplývá, že se lidé méně obávají budoucnosti, ať už jde o celkovou ekonomickou situaci, jejich vlastní finance, inflaci nebo nezaměstnanost. Na druhé straně, i když je jejich nálada až nadprůměrně optimistická, nepovažují spotřebitelé současnou dobu za vhodnou k větším nákupům a dál se více přiklánějí k hromadění úspor. Je to zajímavá změna vzorce chování, se kterou se všeobecně příliš nepočítalo. Příběh o odložené poptávce, která požene růst české ekonomiky nahoru, se tak stále ještě nenaplňuje.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.