Celní nevýhra

14. 8. 2025

Minulý týden začala platit nová cla na dovoz zboží ze zemí EU do USA. Ve tomto kole celní sazba skončila pro většinu zboží na 15 %, v případě oceli a hliníku zůstala na 50 %. Celkově to dopadlo lépe než u řady dalších zemí, avšak i tak někdo může hodnotit výsledek dlouhých jednání jako prohru. Otázkou je, zda to vůbec mohlo dopadnout jinak, zda to není spíš jen pověstná zasloužená tvrdě vybojovaná „remíza“.

Co přesně se odehrávalo při jednáních za zavřenými dveřmi, se možná s odstupem času dozvíme, ale už od začátku bylo zřejmé, že EU hned od začátku tahala za kratší konec provazu. Její závislost na vývozu zboží do USA a současně na dovozu služeb od amerických nadnárodních firem je nezpochybnitelná. Mohla sice situaci eskalovat hrozbou vysokých odvetných cel nebo zdanění IT služeb, avšak ve skutečnosti by potrestala jenom samu sebe, respektive své občany a podniky ve členských zemích skrze vyšší ceny dováženého zboží a služeb, k nimž nemá vzhledem k technologickému zaostávání žádnou vlastní relevantní alternativu. Stačí se třeba podívat na to, jaký software či IT infrastruktura se v EU primárně používá. Od kancelářských programů, přes internetové vyhledávače, sociální sítě až po modely AI a cloudová řešení. Na provokativní otázku, kolik z nich je evropského původu, nemá smysl snad ani odpovídat.

Na druhou stranu ovšem platí, že i USA jsou na EU do jisté míry závislé, zvlášť pokud jde o léčivé přípravky a farmaceutické výrobky, které ve vzájemném obchodě sehrávají velmi významnou roli. Vývoz tohoto zboží z EU do USA jen v tomto případě loni dosáhl podle údajů Eurostatu 120 mld. EUR a přebytek obchodu dosáhl 74 mld. Téměř vše ostatní si ovšem mohou americké firmy nakoupit jinde, zatímco evropské firmy tak snadno svůj zbylý export svižně přeorientovat přece jen nedokážou. Zvlášť když v posledních letech navíc docela vyklízely pozice třeba na čínském trhu, na který dlouhodobě spoléhaly. Představa přeorientovaní obchodu díky novým obchodním dohodám se třetími zeměmi pro někoho zní hodně lákavě, avšak praxe ukazuje, jak složité je k takovým dohodám se vůbec dobrat. Tance kolem dohody s Mercosur budiž toho „zářným“ příkladem. Mezi začátkem jednání a jejich završením uplynulo téměř 26 let a dohoda přitom stále ještě neplatí a je otázkou, kdy vůbec vstoupí v platnost.

USA mohly jednat z pozice silnějšího nejenom proto, že ekonomicky silnější jsou, ale také proto, že EU ekonomicky a politicky soustavně slábne. Stává se stále závislejší nejenom na svých odběratelích, ale už i dodavatelích kritických surovin, výrobků i služeb. Namísto aby prosperovala a investovala v dynamických odvětvích budoucnosti, přešlapuje více méně na místě a vyhlašuje další priority, které si nejenom že odporují, ale především se staly brzdou prosperity, která je pro stárnoucí kontinent jedinou možnou cestou, jak vybrat zatáčku bez propadu do ekonomické a politické bezvýznamnosti a sociálního předlužení.

Namísto domácích investic evropští investoři své úspory dlouhodobě převádějí na americký kapitálový trh. Nyní, pod tlakem cel, silného eura, drahých energií a bezbřehých regulací se k nim mohou přidat se svými výrobními kapacitami i firmy, což pozici EU ve světovém obchodu i politice dále jen oslabí. Nová americká cla si nepochybně zaslouží kritiku, ale to je asi tak vše, co s tím lze udělat. Jsou ovšem jen další překážkou v řadě jiných omezení, která si už sama EU vlastním úsilím vyrobila. Ale o tom už referovala diplomaticky zpracovaná Draghiho zpráva, která by měla být povinným čtením pro všechny aktéry hospodářské politiky EU. Měla být budíčkem, který ovšem nikoho neprobudil. Možná právě americká cla budou konečně tím finálním signálem.


Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.

Další novinky