Klid, který přineslo v červnu podepsané memorandum mezi USA a Íránem, je pryč. Trhy opět ovládla nervozita a s eskalací útoků se cena ropy dostala nad hranici 100 dolarů za barel. Znovu tak vyvolala otázku, kam až mohou ceny pohonných hmot vystoupat.
Vysoké ceny benzínu a nafty jsou asi nejviditelnějším důsledkem probíhající války v Perském zálivu, avšak ne jediným a možná ani tím nejdůležitějším. Jako mnohem závažnější se totiž rýsuje situace na trhu se zemním plynem, jehož cena se před koncem července vyšplhala dokonce na 3,5leté maximum. Aktuálně sice nejhorší obavy z eskalace války v Zálivu opadly a ropa zlevnila, zatím spíše díky víře v pozitivní obrat, nicméně ceny plynu zůstávají i tak o zhruba třetinu výše než na konci června.
V době, kdy evropské země musí doplňovat své zásobníky, je už jasné, že letošní zimní sezóna nebude rozhodně levná. Aktuálně jsou zásobníky skoro „plné“ tak jako v roce 2021, v Německu dokonce ještě méně, a jestli někdo čekal na letní výprodejové ceny plynu, tentokrát se rozhodně nedočká. Vypadá to, jako by některé země EU vlastně úplně zapomněly na energetickou krizi, která postihla Evropu před pěti lety. Sice měla úplně jiný důvod, ale fakticky byla v čase nejistých dodávek jasným důkazem nedostatečné připravenosti zásobníků před zimou. Tenkrát sice byla nenaplněnost zásobníků nejspíš spíše politickým rozhodnutím, letos za ní stojí spekulativní vyčkávání na (nepřicházející) sezónní slevy. A jak už to vypadá, i různé příčiny mohou vést ke stejným důsledkům.
Ve srovnání s úrovní těsně před začátkem konfliktu v Zálivu stojí plyn skoro dvojnásobek (konec července versus konec února). Forwardy na příští rok jsou pak v průměru dražší o polovinu, pro první tři měsíce roku 2027 dokonce o více než 80 %. Letošní zima proto evidentně bude pro spotřebitele i firmy mnohem dražší, než původně očekávali. A neušetří ani ti, kteří se plynu vyhýbají, protože v časech, kdy nesvítí slunce (třeba i v noci) a dostatečně nefouká vítr, se záložní plynové elektrárny obvykle postarají o to, aby vysoko vystoupaly i ceny elektřiny.
Ne že by tedy nyní, kdy si užíváme letního slunce, byla zrovna levná. Denní křivka cen v Německu, oplývajícím kapacitami solárních a větrných elektráren, ukazuje, že po většinu dne se cena silové elektřiny vytrvale drží nad hranicí 100 eur za MWh i v parném létě. Rozdíl je pouze v tom, že přes den je neuvěřitelně laciná (někdy v podstatě zdarma), avšak se západem slunce elektřina rychle zdražuje, aby v průběhu noci stála 150 a více eur. Může být ovšem ještě hůř, až se dny začnou zase krátit. Trh s tím počítá a zahrnuje to i do svých kalkulací. Ne náhodou je cena elektřiny pro příští rok asi o třetinu vyšší než loni.
Zdražování elektřiny a plynu se tak vzhledem ke svému významu a váze v cenových indexech opět stane významným proinflačním faktorem s potenciálem přelivu do celého spektra cen zboží i služeb. Je proto na čase začít počítat, o kolik bude nadcházející zima dražší než ta předchozí a jak moc ovlivní aktuální energetická drahota inflaci. Potenciál výrazně zvýšit inflaci energie nepochybně mají. V případě pohonných hmot to víme docela jistě, u zemního plynu a elektřiny můžeme zatím dopady jen odhadovat. V každém případě další dodatečný procentní bod na inflaci asi není až tak nerealistickým scénářem. Když už na zimu nejsou připravené zásobníky, alespoň spotřebitelé by být měli. Zejména aktivním přístupem k fixaci cen energií nebo v lepším případě investicemi do úspor. Firmám zbývá v podstatě totéž, tedy aktivně řídit tržní rizika a vedle toho maximalizovat úspory, zvlášť pokud nemají sílu přenést dodatečně zvýšené náklady na své zákazníky.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
