Co zůstane z evropského automobilového průmyslu? Integrátor cizích technologií?
30. 10. 2026
Je jen několik zemí v EU, které jsou skutečně přímo navázány na úspěch svého automobilového průmyslu, pomineme-li rozsáhlý dodavatelský řetězec zasahující často i do ekonomik bez významnější přímé přítomnosti odvětví automotive.

V podstatě jen deset zemí vytváří alespoň jedno procento své přidané hodnoty právě v tomto průmyslu (mimochodem Itálie už mezi ně nepatří) a pouze ve čtyřech z nich tento podíl v posledních třech letech překročil tři procenta. Na prvním místě je nepřekvapivě Česká republika následovaná Slovenskem, Německem a s výrazným odstupem Maďarskem. Automobilový průmysl se postupně přesouvá ze západu na východ Evropy a spolu s ním i vytvářená přidaná hodnota, ale také hospodářská navázanost jednotlivých zemí na výkonnost tohoto odvětví.
V posledních letech se však stále větší část přidané hodnoty této někdejší výkladní skříně evropského průmyslu přesouvá mimo EU. Důvodem není pouze bezprecedentní nástup čínských automobilek na evropský trh, ale také rostoucí závislost evropských výrobců na dovážených komponentech. Tato importní provázanost se zdaleka neomezuje jen na elektroniku. Dále ji prohlubuje i tolik vyhlížená expanze elektromobilů, protože jejich nejdůležitější a současně nejhodnotnější součást, baterie, pochází ze dvou asijských zemí. A jak se zdá, dovozní odkázanost se může brzy rozšířit také do oblasti softwaru.
Automobilový průmysl se tak navzdory četným předpovědím o konci globalizace stává ještě více globalizovaným odvětvím. Současně s tím však bude stále větší část jeho přidané hodnoty vznikat mimo EU. Otázkou přitom není jen to, jaký podíl domácího trhu si evropské automobilky dokážou udržet. Ještě důležitější je, nakolik půjde i nadále o plnohodnotné výrobce a nakolik pouze o integrátory importovaných komponentů, softwaru a systémů umělé inteligence.
Tento trend lze zpomalit uvolněním regulace nebo bariérami vůči dovozu hotových vozů. Zastavit jej však může pouze vyšší míra inovativnosti a flexibility samotných výrobců a jejich dodavatelů. Míra tohoto úspěchu bude kritická i pro českou ekonomiku, která je na automobilovém průmyslu mimořádně závislá. Pokud nevěříme, že se evropským automobilkám podaří svou pozici udržet, je nejvyšší čas začít přemýšlet o tom, čím jednou automobilový průmysl nahradíme. Největší otázkou evropského automobilového průmyslu není, zda přežije. Otázkou je, zda zůstane výrobcem, nebo se postupně promění v integrátora cizích technologií.
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
