Napětí mezi USA a EU ohledně Grónska narůstá a s ním sílí i hlasy volající po aktivaci tzv. obchodní bazuky. Nástroje, který si původně EU vymyslela kvůli Číně, ale může jej vlastně použít proti komukoliv, pokud se na tom usnese většina členských zemí. Je tak razantní, že může na dlouhou dobu fakticky zlikvidovat obchodní a investiční vztahy s dotčenou zemí, a to daleko více než třeba dodatečná dvacetiprocentní cla, a především zničit i poslední zbytky důvěry, které mezi obchodními partnery přetrvávají.
O co konkrétně může v tomto případě jít? Nejenom o dodatečná cla, ale i další omezení pro americké technologické firmy. Tedy zjednodušeně firmy, díky kterým si v tuto chvíli můžete číst tento článek, nebo třeba posílat maily, pracovat na tabletu či počítači, sledovat doma filmy nebo nakupovat v oblíbeném e-shopu. Zároveň jsou to firmy, které obhospodařují obrovská datová úložiště, kde spočívá většina elektronických informací z našeho vlastního i firemního života bez ohledu na to, zda jsou na americké nebo evropské půdě. Chce-li tedy EU vytrestat technologické giganty, musí počítat s tím, že tím zřejmě potrestá zároveň každého uživatele jejich služeb včetně bazukových proponentů.
Dalším krokem v rámci bazuky může být vyloučení amerických firem z veřejných zakázek. Opravdu „skvělý“ nápad zvlášť pro obranný průmysl, který si EU dlouhodobě úspěšně likvidovala, protože žila v opojení míru a přesvědčení o etické závadnosti výroby zbraní (nebo módně řečeno, obranných prostředků). Představa, jak budou země EU bez USA úspěšně dohánět skluz ve vlastní obraně, kterou většina z nich ještě nedávno zcela ignorovala, chce už hodně velkou invenci. Nemluvě o tom, že takto „vybavené“ země by si možná chtěly vytvořit vlastní NATO-II.
Bazukovým trestem má být i neplacení amerického duševního vlastnictví, což si velký optimista může představit třeba jako software, filmy, muziku a léky zdarma. Jistě, ale všeho v našem internetem propojeném a svázaném světě do času, protože takový krok by těžko zůstal bez odezvy. Byl by to velký test našeho 24/7 on-line života. V neposlední řadě má bazuka směřovat i na americké banky a jejich transakce v Evropě. To by byla v první řadě asi nejméně viditelná zbraň, ale představa odstavení amerických bank na druhou, respektive slepou kolej, by rozhodně evropskému finančnímu systému vzhledem k jeho globální provázanosti nepřinesla nic pozitivního. Stačí si vzpomenout, jak to vypadalo, když se finanční svět otřásal po pádu banky Lehman Brothers.
To, že EU má bazuku, skoro by se dalo říct virtuální obchodní atomovou bombu, je jistě dobře, ale to neznamená, že by jí měla vyhrožovat nebo ji dokonce rychle použít. V první řadě by totiž měla mít i plán, co se stane, až sáhne na spoušť. Pro unii, jejíž ekonomika dlouhodobě ustupuje ze slávy a z dřívějších pozic, je totiž odhad důsledků mnohem důležitější než třeba pro USA. Zvlášť, když se EU vlastním úsilím stala totálně závislou na svých v současné době „nepřátelských“ obchodních partnerech, bez nichž nejenom nepostaví svůj zelený sen, ale nedokáže se ani bránit, natož každodenně fungovat. Už ty symbolické roušky v době covidu nás měly varovat…
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
