Mezinárodní finanční trhy si v letošním roce zažily několik silných otřesů, které se posléze ukázaly jako pomíjivé. Jejich hlavní příčinou bylo zvýšené napětí v mezinárodních obchodních vztazích vyvolané zvýšením cel na dovoz zboží do USA, ať už reálným, nebo pouze avizovaným. Radikální postoj amerického prezidenta, který trhy zprvu vyděsil, se ovšem ve skutečnosti ukázal spíše jako rázná pobídka k vyjednávání než jako snaha o zásadní eliminaci dovozu skrze dvoj- či trojciferná cla.
Dramatické předpovědi recese a inflace v USA, kterou měla podle některých navodit politika nového prezidenta, se prozatím nenaplňují. Dubnový propad akciového trhu, který zaplnil stránky všech významných médií, je zapomenut, nicméně hrozba cel, zejména na dovoz unijního zboží, je stále ještě ve hře. Není totiž vůbec jasné, zda se evropským vyjednavačům podaří dosáhnout nějaké dohody s americkou administrativou tak, jako se to podařilo například Číně nebo Velké Británii. Čas se krátí, nicméně informací o pokroku je stále pomálu.
Zatímco se pozornost trhů upínala na cla a další opatření nové americké administrativy, objevila se potenciální nová černá labuť v podobě konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Situace, která sice může vypadat jako lokální roztržka, má potenciálně široké konsekvence. Tou první, asi nejméně nápadnou, je změna leteckých tras. Při pohledu na letecké radary je patrné, že bezletová oblast pro civilní letadla nad Blízkým východem se v posledním týdnu výrazně rozšířila, což se neobejde bez komplikací v podobě zpoždění a zvýšených nákladů leteckých společností.
Druhým efektem současného napětí, které už pomalu a jistě začneme na svých peněženkách pociťovat přímo, je zdražení ropy na světovém trhu. Namísto šedesáti ropa stojí už téměř osmdesát dolarů, což znamená, že časy příjemného zlevňování pohonných hmot – shodou okolností před motoristickou sezónou – skončily. Necelé tři koruny, které si v krajním případě za benzín nejspíš časem připlatíme, sice nejsou s ohledem na předchozí zlevnění žádným dramatem, avšak znamenají dodatečné zvýšení inflace o tři desetiny procentního bodu a také pár miliard navíc za dovoz surovin.
Další nebezpečí vyplývající z případné eskalace konfliktu představují možné komplikace v mezinárodní lodní dopravě. Ať už jde o Hormuzský průliv, nebo o Rudé a Arabské moře, kde ještě nedávno řádili jemenští piráti. To poslední, co světová ekonomika v tuto chvíli potřebuje, je totiž kromě ropné krize opětovný rozpad, respektive zdražení a zpoždění mezinárodní logistiky v důsledku eskalace blízkovýchodního konfliktu. Namísto černých celních scénářů se tak může brzo začít realizovat scénář, s nímž ještě nikdo před pár týdny nepočítal. Zda se naplní, bude záležet pouze na tom, zda konflikt zůstane lokalizovaný, nebo dojde k jeho rozšíření a další eskalaci. A o tom lze jen spekulovat.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
