Česká ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla nad očekávání dobře. Oproti už tak silnému čtvrtému čtvrtletí loňského roku se její růst ještě dále zrychlil. V meziročním srovnání si připsala 2,2 % a rostla tak nejrychleji za poslední téměř tři roky poháněná spotřebou domácností a tvorbou zásob. Zatímco růst jako takový překvapil pozitivně, jeho struktura už tak příznivá není. Zklamání totiž přinesl pokračující útlum investiční aktivity a rovněž výrazný podíl nakumulovaných zásob na růstu letošního HDP.
Zatímco poptávka v zahraničí zůstává utlumená, české hospodářství jede především na vlně domácí spotřebitelské poptávky. Výrazný pokles inflace se totiž zasloužil o obnovení růstu reálných příjmů tuzemských domácností a rovněž o zlepšení spotřebitelského sentimentu. Sice ještě ne natolik, aby byli lidé ochotni nakupovat zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily nebo nábytek, ale dostatečně na to, aby se zvýšila spotřeba krátkodobějšího zboží a rostly i reálné útraty za služby, mj. v rámci turistického ruchu.
Slabší byly i tentokrát investice, zejména ty do strojů a zařízení ICT, jež se mají podílet na zvyšování tuzemské konkurenceschopnosti i na budoucím potenciálu ekonomiky. Stále to vypadá, že investiční klima u nás i v blízkém okolí není dostatečně atraktivní, a to zejména v důsledku přeregulovanosti ekonomického života v rámci EU i v důsledku nekonkurenčních cen energií. Když se k tomu připočte nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tak je útlum investic do značné míry vlastně logickou reakcí podnikatelského sektoru.
Pozitivní obrázek ekonomiky přece jen kazí i příliš vysoký vliv zásob na ekonomický růst. Na tom meziročním se totiž podílely více než z poloviny. Zatím lze jen spekulovat, jestli jde třeba jen o efekt vyššího počtu rozestavěných bytů nebo hotové výrobky zatím ležící ladem. Podle měsíčních průzkumů totiž nadprůměrné zásoby vykazuje pouze malá část průmyslových oborů, které nejsou svým významem nijak dominantní. V každém případě jde o položku, která si letos rozhodně zaslouží zvýšenou pozornost.
Z dalších zajímavostí, které vyplývají z podrobných dat o českém HDP, například plyne, že se v úvodu roku podařilo výrazně navýšit vývoz do zemí mimo EU. Vzhledem k tomu, že to nebylo poprvé, tak už snad lze hovořit o trendu postupné diverzifikace českého zahraničního obchodu. Je to ovšem stále ještě běh na velmi dlouhou trať, protože nadále necelé tři čtvrtiny exportu zboží a služeb směřují právě do unijních zemí.
Úspěšný začátek roku automaticky nezaručuje, že i další čtvrtletí budou ve znamení pozitivních překvapení. V každém případě další čísla dávají tušit, že lze stále ještě spoléhat na domácí poptávku, byť rozhodně nejde o žádnou nákupní horečku podpořenou covidovými úsporami. Očekávaný růst ekonomiky okolo dvou procent je proto stále nejpravděpodobnější variantou, kterou by mohlo zhatit snad jen neúspěšné vyjednávání o amerických clech, respektive příliš radikální odveta (pomsta) EU.
Veškeré informace, názory a prognózy obsažené v tomto textu jsou pouze informativního charakteru, nepředstavují žádnou nabídku na jakoukoliv transakci nebo závazek k realizaci jakékoliv transakce a v žádném případě nejde o investiční poradenství. Obsah sdělení je vytvářen dle nejlepšího vědomí a s řádnou odbornou péčí, Banka CREDITAS a.s. však nezaručuje správnost, úplnost a přesnost jeho obsahu. Banka CREDITAS a.s. nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé jakýmkoliv třetím osobám v důsledku využití informací uvedených v tomto sdělení.
