Investiční akademie:
Investiční bubliny

Ve zkratce: Investiční bublina je tržní jev. O bublině mluvíme, pokud rychlým tempem roste cena určitého aktiva tak dlouho, až přesáhne svou reálnou hodnotu.

KLÍČOVÉ TERMÍNY LEKCE

Investiční bublina | Velká hospodářská krize | Hypoteční krize

Co je to investiční bublina

Ve zkratce: Investiční bublina je tržní jev. O bublině mluvíme, pokud rychlým tempem roste cena určitého aktiva tak dlouho, až přesáhne svou reálnou hodnotu. Bublina může vzniknout kolem finančních aktiv jako jsou například akcie či dluhopisy, ale také kolem spekulativních aktiv jako jsou kryptoměny a NFT tokeny nebo kolem technologií a segmentů trhu. Bublina často vzniká, když se na trhu objeví novinka a zavládne nákupní horečka.

Máte investiční bublinu? A mohla bych ji vidět?
Aby byla splněna definice bubliny, musí se cena aktiva nejprve nafouknout (v relativně krátkém čase) a následně velmi rychle prasknout. Pouze tehdy můžeme hovořit o investiční bublině.

Už ze samotné definice bubliny je jasné, že je velmi těžké říct, kdy se jedná o investiční bublinu a kdy ne. Občas jsou odborníci schopni na základě dat vznikající bublinu odhalit. Nikdo ale nedokáže s určitostí říct, kdy a jestli taková investiční bublina vůbec splaskne.

Je ted' na trhu investiční bublina?

Mezi investiční bubliny, o kterých se v současné době na trhu mluví, patří například digitální umění NFT, kryptoměny nebo technologie spojené s umělou inteligencí (AI). To samo o sobě neznamená, že jde o „špatné“ investice. Znamená to ale, že je potřeba věnovat jejich rizikům a skutečné hodnotě zvlášť pečlivou pozornost.

Právě Al se v poslední době dostala do hledáčku odborníků i spekulantů díky nákupní horečce a enormnímu zájmu, jež vyvolala. Faktem zůstává, že téměř všechny firmy zabývající se Al prudce vyrostly. Zda se ale opravdu jedná o investiční bublinu nám ukáže až čas.

Psychologie investičních bublin

Psychologie investičních bublin je úzce spojená s emocemi a kolektivním chováním investorů. V období růstu cen převládá optimismus, chamtivost. Tomuto jevu se někdy také říká FOMO efekt (akronym z anglické fráze „fear of missing out“, neboli strach, že člověk přijde o příležitost), což vede k tomu, že lidé nakupují aktiva i za přemrštěné ceny.

Tento efekt je zesilován stádovým chováním, kdy investoři sledují ostatní investory, místo racionální analýzy a vyhodnocení investiční příležitosti. Jakmile se ale sentiment změní, nastupuje panika a strach, což způsobí rychlý propad cen. Typickým příkladem je Dot-com bublina z přelomu tisíciletí, kdy nadšení z technologických firem vedlo k extrémnímu nadhodnocení, které následně skončilo prudkým krachem.

Lze se tedy proti bublinám chránit?

Vzhledem k tomu, že mluvit o bublině lze spolehlivě až po jejím splasknutí, chránit se proti ní znamená hlavně udržet si disciplínu a nenechat se strhnout emocemi a nepodléhat FOMO efektu.

S ochranou může pomoci také diverzifikace. Investicí do více různých aktiv si zajistíte alespoň částečnou ochranu, kdy pád jedné „nafouknuté“ investice příliš neovlivní celkový výnos Vašeho portfolia.

Příklady investičních bublin z historie

Velká hospodářská krize (1929)
Velká hospodářská krize začala v roce 1929 po pádu akciového trhu v USA. V 20. letech panoval velký optimismus a lidé si často půjčovali peníze, aby mohli investovat do akcií, jejichž ceny rychle rostly. Postupně se ale ukázalo, že ekonomika není tak silná, jak se zdálo. Dne 24. října 1929, známého jako „černý čtvrtek“, začaly ceny akcií prudce klesat a během několika dní se trh zhroutil. Pád pokračoval „černým pondělím" 28. října a „černým úterým" 29. října 1929. Lidé propadli panice, prodávali akcie a vybírali peníze z bank, které pak často zkrachovaly. Jenom v roce 1929 vyhlásilo bankrot 659 bank, v dalších 3 letech se k nim přidalo několik tisíc dalších bank. Mnoho lidí přišlo o úspory a následovalo dlouhé období chudoby a ekonomických problémů. Černý čtvrtek odstartoval konec zlatých 20. let USA a nástup velké hospodářské krize známé také jako Velká deprese.

Hypoteční krize (2008)
Hypoteční krize 2007–2008 vznikala postupně, když banky začaly dávat hypotéky téměř každému. Po snížení úroků si lidé snadno půjčovali na bydlení, a ceny domů rychle rostly. Když už nebylo komu půjčovat, banky začaly nabízet rizikové hypotéky (subprime mortgages) i lidem, kteří je nemohli splácet. Tyto půjčky zpočátku vypadaly levně, ale později se splátky výrazně zvýšily a mnoho lidí je nezvládlo platit.

Banky navíc tyto rizikové hypotéky spojovaly do balíků a prodávaly je jako investice. Když lidé přestali splácet, hodnota těchto investic prudce klesla a banky začaly mít velké ztráty. Mnoho lidí přišlo o své domovy a některé velké banky, například Lehman Brothers, zkrachovaly. Krize se rychle rozšířila do celého světa a způsobila obrovské ekonomické problémy.

Co víme o investičních bublinách

Na předchozích příkladech z minulosti jsme si ukázali, jak investiční bubliny vznikají a vypadají. Pojďme si nyní shrnout, co o investičních bublinách víme.

Bubliny jen tak neodhalíme – z historických příkladů víme, že pokud se na trhu formuje další investiční bublina, drtivá většina investorů ji včas neodhalí. Investor, který má nastudované chování investičních bublin, ale snáze zachytí náznaky formování bublin na trhu.

Za náznaky můžeme počítat:

raketový růst cen určitého aktiva,
ceny neodpovídající reálné hodnotě určitého aktiva,
nadměrné spekulace kolem určitého aktiva.

Bubliny rostou spolu s ekonomikou
Ke vzniku bublin nejčastěji dochází v dobách silného ekonomického růstu. Ukolébáni zdáním, že v takové době nic nemůže jít špatně, investoři mnohdy nepřihlížejí k potenciálním rizikům. Bubliny tak slouží jako připomínka toho, že investování nikdy neprobíhá bez rizika.

V období růstu bubliny mají nezkušení investoři tendence slepě následovat rozvášněný dav a bez rozmyšlení nakupovat za velmi vysoké ceny aktivum, které pravděpodobně v dohledné době nebude mít reálnou hodnotu. Zkušení investoři se oproti tomu snaží udržet si chladnou hlavu a pamatovat na to, že trh má své vzestupy i pády.