Investiční akademie: investiční fondy

Co je investiční fond?

Investiční fond je způsob, jak mohou jednotliví investoři společně investovat do různých aktiv – například akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo nástrojů peněžního trhu. Fond shromažďuje prostředky od investorů a nakupuje za ně vybraná aktiva podle předem stanovené investiční strategie.

Za vložené prostředky získává investor podílové listy (u fondů typu SICAV pak investiční akcie), které představují jeho podíl na majetku fondu. Za investice má zodpovědnost obhospodařovatel, který obsazuje profesionálního portfolio manažera - ten aktivně řídí kombinaci aktiv tak, aby odpovídala strategii a cílům fondu.

Investiční fondy umožňují diverzifikaci, tedy rozložení rizika mezi více typů aktiv. To může být přínosné zejména pro investory, kteří nechtějí sami aktivně řídit vlastní portfolio.

Součástí fungování fondů jsou i náklady. Patří mezi ně:

• vstupní/výstupní poplatky,

• poplatky za správu (management fee),

• případně výkonnostní poplatky.

Detailní přehled nákladů a dalších parametrů fondu najdete vždy v dokumentech Sdělení klíčových informací (KID) a statutu fondu. Tyto dokumenty obsahují například investiční strategii, popis rizik, cíle fondu a všechny nákladové položky.

Cena podílového listu (resp. investiční akcie) se stanovuje v každý pracovní den, týden či měsíc, případně v jiných intervalech, a to v souladu se statutem příslušného fondu. Tato cena vychází z aktuální hodnoty aktiv fondu a počtu vydaných podílových listů (resp. investičních akcií). 

Otevřený podílový fond

• nemá omezený počet podílových listů,

• je likvidní – investor může nakupovat a prodávat kdykoliv,

• fond má povinnost zpětného odkupu, tedy odkoupit podílové listy investora.

Uzavřený podílový fond

• má omezený počet vydaných podílových listů, který je obvykle stanoven při založení fondu,

• nemá povinnost odkoupit podíly od investora,

• bývá méně likvidní — investor může hůře převést investici zpět na hotovost.

Proto jsou otevřené podílové fondy nejčastější a nejpoužívanější mezi retailovými investory.

Podílové fondy se mohou lišit také právní strukturou. Nejčastěji se setkáte s:

Otevřeným podílovým fondem (OPF)

Klasická struktura, kde investor nakupuje podílové listy. Provádí průběžné oceňování a umožňuje pravidelný nákup a prodej. Tento typ podílového fondu nemá právní subjektivitu.

Investičním fondem s proměnným základním kapitálem (SICAV)

SICAV je akciová společnost s proměnným základním kapitálem. Tato struktura je běžná i v ČR.

Vyznačuje se vlastní právní subjektivitou a představuje investiční nástroj pro kolektivní investování, prostřednictvím něhož obhospodařovatel sbírá vklady od investorů a realizuje svoji investiční strategii. Ve své podstatě je SICAV modifikovanou akciovou společností a investičním fondem v jedné osobě.

• Fond vydává investiční akcie pro běžné investory.

• Zakladatelské akcie drží zakladatel nebo řídicí entita.

• Investor tedy standardně drží investiční akcie, nikoliv zakladatelské.

Pro investora je tato forma v praxi velmi podobná otevřenému podílovému fondu — nakupuje a prodává investiční akcie za aktuální hodnotu.

SICAV zpravidla zřizuje podfondy, což jsou účetně a majetkově oddělené části jmění SICAVu, které nemají vlastní právní subjektivitu. Lze si je představit jako podílové fondy zavěšené pod SICAV. Mohou mít vlastní investiční strategii a fungují nezávisle na sobě. Fond i jednotlivé podfondy mají vlastní statut.

Fondy peněžního trhu
Investují do krátkodobých nástrojů peněžního trhu se splatností do 1 roku. Patří mezi nejméně rizikové fondy, jejich výkonnost často souvisí s výší úrokových sazeb.

Dluhopisové fondy
Investují do dluhopisů firem či států. Jejich výkonnost je úzce propojena s vývojem úrokových sazeb – vyšší sazby obvykle znamenají nižší hodnotu stávajících dluhopisů a naopak.

Smíšené fondy
Kombinují nástroje peněžního trhu, dluhopisy a akcie. Díky flexibilní strategii může portfolio manažer přizpůsobovat poměr tříd aktiv aktuálním podmínkám.

Fondy fondů (střešní fondy)
Investují do jiných podílových fondů a umožňují tak velmi širokou diverzifikaci napříč regiony a typy aktiv.

Akciové fondy
Investují do akcií napříč regiony či sektory. Riziko i výnosová variabilita jsou dány vývojem akciových trhů.

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI)
Určené pro investory splňující určitá kritéria — typicky vyšší investice (např. 1 mil. Kč a více) a ověření znalostí. Retailový investor bez těchto podmínek investovat nemůže.

U fondů denominovaných v cizí měně je investor zpravidla vystaven měnovému riziku, pokud fond nepoužívá měnové zajištění. Znamená to, že výsledek investice může být ovlivněn nejen hodnotou aktiv, ale také pohybem směnného kurzu. Naopak fondy denominované v CZK toto riziko nemají.

Nákup a prodej
investičních akcií či podílových listů

Nákup

Nákup investičních akcií (podílových listů) probíhá za cenu označovanou jako NAVPS (Net Asset Value Per Share, v překladu „čistá hodnota aktiv na jednu akcii“), která není v okamžiku podání pokynu předem známa. Tato cena je stanovena zpětně k tzv. rozhodnému dni.

Jak to funguje v praxi?
Fond může mít například měsíční frekvenci stanovení NAVPS, přičemž rozhodným dnem je poslední den v daném měsíci.

• Investor, který chce investovat prostřednictvím Banky CREDITAS a.s., zašle své finanční prostředky na investiční účet s dostatečným předstihem před tímto rozhodným dnem. Banka následně zajistí blokaci prostředků a zadá pokyn k nákupu u administrátora fondu.

• Například pokud investor připíše prostředky dne 20. 6. 2025, budou tyto prostředky použity pro nákup k rozhodnému dni 30. 6. 2025.

• Po tomto datu fond stanoví hodnotu NAVPS. Jakmile je tato cena vyhlášena, dojde k emisi investičních akcií (nebo podílových listů), které jsou následně připsány na investiční účet investora.

• Tento proces zajišťuje férové ocenění pro všechny investory vstupující do fondu ke stejnému rozhodnému dni.

Prodej

 Prodej investičních akcií (podílových listů) probíhá za cenu označovanou jako NAVPS, která není v okamžiku podání pokynu předem známa. Tato cena je stanovena zpětně k tzv. rozhodnému dni.

Maximální lhůta pro vyplacení prostředků z odkupu je stanovena statutem fondu (nebo podfondu). V praxi však obhospodařovatel obvykle nečeká na uplynutí této maximální lhůty a finanční prostředky vyplácí bez zbytečného odkladu po vyhlášení příslušného NAVPS. V některých situacích, například při realizaci investic nebo jiných operací spojených s nakládáním s majetkem fondu, však může být výplata realizována později.

U některých investičních akcií nebo podílových listů může být prodej za určitých podmínek zatížen výstupním poplatkem.

Jak to funguje v praxi?
Fond může mít například měsíční frekvenci stanovení NAVPS, přičemž rozhodným dnem je poslední den v daném měsíci.

• Investor zadá prostřednictvím Banky CREDITAS a.s. pokyn k odkupu s dostatečným předstihem před rozhodným dnem, aby banka mohla tento pokyn včas předat administrátorovi fondu.

• Například pokud investor zadá pokyn k odkupu dne 12. března 2026, bude tento pokyn zpracován k rozhodnému dni 31. března 2026.

• Po tomto datu fond stanoví hodnotu NAVPS. Jakmile je cena vyhlášena, dojde k odepsání (deemisi) investičních akcií z investičního účtu investora. Následně jsou investorovi vyplaceny odpovídající peněžní prostředky na jeho účet.

• Tento proces zajišťuje spravedlivé ocenění pro všechny investory, kteří realizují odkup ke stejnému rozhodnému dni.

Otázky
a odpovědi